FonografieFonografie, e, f., řec. = druh písma s fo- netickým základem, při čemž se píší slova ne dle svého původu, nýbrž dle zvuku (výslov- nosti); v užším smyslu = soustava těsnopisná, kterou se znázorňují všecky hlásky tahy gra- fickými n. geometrickými co nejkratčeji. Vz Ott. IX. 347.