Moře
Moře, e, n., m. morjo, lit. mares, lat. mare, goth. marei, něm. das Meer. Schl. M. slove vůbec celá souvislá spousta vody, která se všech stran pevninu zemskou obkličuje, po- krývajíc více než 2/3 celého povrchu země. Moře slovou také některá jezera zvl. větší (kaspické, mrtvé m. ) S. N. Pět hlavních dílů moře: severní m. ledové, jižní m. ledové, ocean indický, atlantský a veliký (m. tiché). Pt., S. N. M. okolo Europy: severní m. le- dové; zápaDní ocean atlantský (moře balti- cké, německé n. severní, irské, viskajské, středozemské). Středozemské zase: tyrrhen- ské, adrijské n. jaderské n. siné, ionské, aegaejské, marmorské, černé, azovské. Tl. M. v Americe: m. ledové se zálivem befin- ským (Baffin), atlantské se zálivy höcnským (hudsonským), sv. Vavřince, mechickým a mořem karaibským; veliký ocean se zálivy panamským a kalifornským. Tl.. M. v Asii: arabské (rudé, záliv adenský, záliv perský), jižní kytajské, sundské, bandské, harafurské; velikého oceanu části: vých. kytajské, japan- ské, ochocké, Behringovo. Tl. M. vnitřní: jižní kytajské, ochocké, Behringovo, střeDo- zemní, německé, karaibské, arabské. Tl. Zdvihání se moře sluje: příliv, klesání: od- liv (přítok — odtok. Us. ). Ostré skaliny pod hladinou moře: útesy, hřeby, hřbety. Vyšší skála dále do moře sahající: mys, kap. Ve- liké části oceanu do země vnikající: vnitřní moře, zálivy, golfy; menší: huby, boky; jsou-li úzké a dlouhé: choboty. Spojení dvou moří mezi dvěma zeměmi: úžina, průliv; kanal, jest-li širší; brána, jest-li užší. Pt, M. vysoké, plné; nízké. Nz. Ledové n. půlnoční; červené n. rudé n. shnilé, mrtvé, polské, englické, hispanské, benátské, chvalinské, řecké, mělké, širé, vysoké, otevřené; hlu- boké (hohe See), veřejné, Š. a Ž., pokojné, tiché, nebouřlivé, nepokojné, bouřlivé, zbou- řené, zdvižené, pohnuté, vlnobité, zkormou- cené, zevřelé, větry naduté, zehralé. V. Vl- nění-se moře, silné narážení vln mořských na břehy. M. rozvlněné; vyduté. Pt. Hlubo- kost moře, mělčiny na moři, svrchní hlaDina moře, hladina. V. Ohbí moře (zátoka moř- ská); odcházení, odstupování, ubývání moře (odtok), vystupování, vylévání, přibývání moře (přítok). Jg. Moře přibývá, ubývá. St. skl. Potopa, rozvodnění, vydutí moře. Ra- meno moře. Hučení, jekot, zvuk, zvučení moře; bouře na moři (Seesturm), V., bitva na moři. Har. Dmutí m. (příliv a odliv), vz popis v S. N. II. O moři, o jeho březích, o mě- ření hloubky moře vz KP. III. 357. a násl. Plavba po moři, vláda na moři, vojsko na zemi i na moři (na suchu i na vodě), lou- pežník na moři. J. tr. M. se duje, se čeří, D., se vzteká, Us.; m. ječí a duní, Pt,, se dme a bouří, se zbouřilo. Ler. Něco po moři dopraviti, do moře vyhoditi. J. tr. Škodu vzíti na moři. V. Po moři přijížděti, odjí- žděti, na moří nakládati, vykládati. Br. Na m. se pustiti, D., se vydati, dáti. Har. Plouti po moři; panství, obchod na moři. Nt. Pu- stiv se jako bez vesla na moře. Háj. Vz Veslo. Nepouštěj se bez vesla na m. Jg., Lb. Vydal se jako nemudroch bez vesla na moře. Č. M. nevypiješ, Boha nepřevalíš. Do moře vody přilévati. V. Do lesa dříví nikdá nevoz a do moře vody nenos. Jg. JakoBy v moři utonul (je ten tam, vz Zmizení). Jg., Č. Jako By kámen do moře hodil (vřítil, uvrhl. ) Č. Mní se mu m. do kolenú (věcí snadnou). Smil. Brodíš jako v moře. Vz Odvážlivý. Lb. V moři vody hledáš. Bern. M. na kříž pro- jížděti. D. Do m. řeky vpadají, padají. V. Plavci po moři se plaví. Kom. Za mořem (zá- moří). D. Do m. písek sypati (vody přilé- vati). Vz Marný Č. Kdo na moři býval, ten i strach vídal. Č. — M., veliká prostora vodou naplněná. Z nevelikých potoků veliké a široké moře Bylo. Bart. Voda z Břehů vy- stoupila a krajinu v moře proměnila. Us. — M. vzhledem k nepokoji, velikosti a jiným vlastnostem jeho, das Meer. Bouřlivé m. světa toho. Br. V modlářském moři tonouti. V. V moři nešlechetností utonul. Us. — M. sar- gassové, prostory moře atlanstkého chaluhami pokryté. Vz Kk. 82.