Bíti
Bíti. O časování vz Bž. 34., 46., 185., 186. a obšírný výklad Gebaurův v Listech filol. 1882. 101. a 1883. 488. O odvození vz Šrc. 141. Jak se časuje bíti na Lašsku na Mor.? Vz Brt. D. 126. — abs. Věděl, kolik bilo (znal stav věci). Šml., Dch. Kdo bije, bývá bit. Lpř., Bź. Kdo bit, ten sobě má (ten sobě měj). Bart. — co, koho. Dnes ty jej, zítra on tě bije. Kká. Td. 282. Bije ho jako hada. Mt. S. 874. B. prsy své. Hus II. 314. Nuzníku nuzný, řekla, mámť já, kto by mě bil. NB. Tč. 214. Kerá žena muža bije, každá bude v pekle. Sš. P. 668. Jali se ho bíti. Pass. 14. stol. Dyž mne bude muž bíjávať. Sš. P. 608. — čím (kam, oč). Bíti někoho metlami, Pass. 14. stol., Žk. 134., mečem, Výb. II. 44., čelem o zem, Osv. I. 85., čelem v prach. Kká. K sl. j. 216. B. čelem zem. Čch. Petrkl. 13. Palmami v tvář ho bili. Hus I. 393. Čím mu srdce bilo. Osv. VII. 32. Bij v tu rotu božím bleskem. Čch. — proč. Nejsem já bit pro mú vinu. Žk. 345. Tepny touhou bijí. Nrd. Srdce prudce bije v nedočkavém tlukotu. Hrts. Srdce jeho pro slávu světa bilo. Us. Msk. — kam. Granáty bily do zástupu. Posp. Vlny do břehu bijí. Us. B. v buben, na buben; Slunce zde příliš do očí bije. Dch. Tehdy jsú všetci bili na nás a vy- hnali ven. NB. Tč. 72. B. koho v týl. Lpř. Však už na to biju (už to obmýšlím). Us. Ruch bije v můj sluch. Vrch. Nesměchu se bíti v čelo. Výb. T. 13. Jal se bíti v železná vrata. St. Skl. V. 31. — kde. Nad ním půlnoc bije zvon. Mcha. Kde jest peníz bit (ražen), tam nejvíc platí. Č. M. 226. Dy ona mne myje, po líčku mne bije. Sš. P. 160. B. se v čelo před bohy. Rkk. 8. — oč. Jak lvové bijem o mříže. Nrd. O boží při se bili. Žal. 77. Bijú se tam o zalanku. Sš. P. 781. — jak. Hodiny špatně bily. Us. Nebudem ja tvojou, uchovaj ma, Bože: lebo bys ma bíjau (bíjel) do deviatej kože. Sl. ps. 313. Bíti nemá do krve řemeslník učedlníka. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bíte mého vraha na mé na všecko. NB. Tč. 251. Začalo mi moje srdce hodinkami bíti. Ht. Sl. ml. 233. Nadarmo čert svou matku bil, že se neuměla vymluviti. Km. Nepřátelé na mne bez mé příčiny vztekle bijí. Kom. Leč když z klamu (bit) po hlavici nebo za vrch neb po líci. Žk. 347. Kázal ji po líci bíti. Pass. mus. 285. — odkud. Tony z dálky v sluch mu bijí. Vrch. A jestližeby pak kdožkoli minci českou přepaloval a jinou z toho bil. Zř. F. I.W. XIII. Kováři ze starýho železa nový cvoky bijó. Sš. P. 683. — se s kým. Bij se s ním. BO. — kudy. Bolestný srdcem bije cit. Mcha. Maj. 5. vyd. 5. — kdy. Letos jsou sedláci biti (nebyla úroda). Us. V loni byl sem se lnem bit (prodělal jsem). Us. Msk. A ve máte zló mamo, vona by mě bijávala každó ho- dino. Sš. P. 634. — se. Barvy se bijí (ne- souhlasí, nehodí se k sobě). U Ronova. Rgl. — Cf. Odbiti. — Poznam. Původní článek měl by býti přapracován, ale za- bralo by to mnoho místa, tedy až při jiné příležitosti.