Sádlo
Sádlo, a, n., tuk člověka a mnohých zvířat, liší se od loje. S., příp. -lo. Mkl. B. 97., 99. Strsl. salo, adeps, pol. sadlo, asi m. srsalo, sr. prus. saltan, der Speck. Mkl. aL. 107. Der Schmer, Schmalz, Speck, das Fett. Sádlo vepřové (vz Šfk. 498.), přepuštěné, V., rybí (tuk), plsní, D., n. pístní, snímané (pod koží), husí, kachní, slepičí, zaječí, je- zevčí, psí, Us., bobrové, hadí, vlčí. Kh. Hrnec sádla, na s. Us. S. se nessedá tak hustě jako lůj, protože jest břidší (mastnější). Kom. Z vepřových slanin s. smažiti. Sych. Na s. chovati, vychovati. V. Sádlem smrděti. Pro s. founěti. D. Hřeje ho sádlo (je tučný). Us. Dch. Dvoukopytníci mají lůj, ostatní zvířata a člověk mají sádlo. Vz Lój. Zakládá na sádlo (kdo po obědě spává). Us. Msk. Přidej člověčího sádla (přidej síly, pospěš). Us. u Rychn. S. vždy vzplývá. Pk. Sádlem med- vězím mazaný, špikovaný (hned kypí, po- pudlivý, vz Medvěd); Hádati se o komárovo sádlo ( = o nic. Vz Hádka, Malicherný); Tys sádlo (hloupý jako sádlo. Ty husí s. = ty arcihlupáku); Máme s., ale ne pro kočky (pochlebníky); Vyřezal mu s. z libového; Kdo má s., tomu snadno (vz Bohactví); Poujal mu sádla (skrotil ho, vz Skrocení). C. Zažil toho co pes sádla (málo, zle, špatně). Uživeš toho co pes sádla. Mus. Ví pes, čí s. snědl. Na Slov. Jest u něho moudrosti (peněz), co na dlani vlasů, co v komáru sádla. Mus. Svěřiti psu sádlo. Bern. Vz Tuk.