Čert
Čert od koř. kr, creare, jenž znamená = dělati, tvořiti. Č. tedy jest = tvořitel, pů- sobitel, ale působení jeho jest zlé a záhubné. Smb. S. I. 298. a S. N. Črt. Vz List. filolog. VII. 111.—112., Mkl. Etym. 35. Na Zlinsku čért. Brt. Crt. Hr. rk. ruk. 456., Dal. 185., Žk. 193., Št. Kn. š. 11., ZN. Peníze sú v čérty. Mor. Brt. Vz o č. v S. N., Kram. Slov. 74. Topí čertem (zamýšlí něco zlého). Brt. D. 204. Je tam, jakoby č. vyletěl. Cf. Vystrkov, Vyhnanov. U Rychn. a j. Je tam, jako když se č. žení (chumelenice). Roz- uměli jsme čerta (ničemu). Vk. Je, jako když čerta o spasení prosí (lítý); Je toho, co by Č. za zlé neměl = málo; Snědl by čerta s odřenou hlavou = má hlad. U Lito- myšle. Bda. Vyť jste zde nebyl, co byl č. malé pachole a teď je už velký chlap = dlouho; Č. houby vi, co pán Bůh dá; Č. sem pro to nepřišel (říkají, nemůže-li kdo něco nalézti = musí to zde býti)! Us. Msk. C. na tom má ruku (nelze to najíti)! Na čertu líhá, na ďáblu vstává — ustavičné kleje. Us. Dř. Čekati na něco, jako č. na na hříšnou duši. Us. Šm. Anděl v pravdě pomáhá a č. ke lži pobádá. Když se tvůj č. narodil, můj už chodil okolo lavice (tys mlad a nepodvedeš mne). Vy si myslíte o sobě čerta kus (mnoho). Jrsk. Však ním budou po smrti čerti orat! Němc. Kdyby byl č. na čertu, on přece vyhraje. U Žamb. Dbv. Č. tou ženskou šije! Šml. Devět a devadesát čertů v něm sedí! Č. jede (říká se, je-li nůž na stole ostřím vzhůru obrá- cen). U Bydž. Kšť. Dělá, co č. káže (zle). Brt. Také čertu rozsvítiti svíčičku, aby ne- škrábal (také zlého člověka si hleděti, aby neškodil); Č. se strh', utrh', der T. ist los (o nečase); Starého čerta víš (nic nevíš). Dch. Dříve pojede č na praseti, než se to stane. Mtc. 1. 1880. Počkej, ty Šverýne, čerta's snědl, kmíne, bude tě čert udiť v pekelném komíně; Má se tam po čertech (špatně). Sš. P. 586., 669. Však (on) tě č., nevezme a pán Bůh o tě nestojí (nic se ti nestane). Us. Kšť. čertu způsobuje pohled na kříž kýchání a podlé toho se poznává. Mus. 1856. 59. Neřek' ani čerte ďáble (nic); Nestojí to ani za starého čerta (za nic). Us. Hnšk. Dobře bude, když č. umře a peklo shoří. Dřete a potom vás také č. dříti bude. NB. Té. 181. Obětovati črtóm. Ž. wit. Deut. 17. Pro toho si č. ještě nepřijde (ten ještě neumře); Č. už se naň chystá, strojí, těší (umře); Č. už se ho dočkal (umřel); Šel ke všem čertům (ke všem všudy = umřel); Už ho tam čerti melou, drou, smaží, praží, perou (umřel); Už ho čerti odnesli (umřel). Us. Tkč. Kdo má čerta za kmotra, ľahko sa dostane do pekla (straň se zlých). Zátur. Zlí angelé črtie; Crt, jemužto jmě bylo ži- dovským hlaholem Abadon. ZN. Kak nás črt láká. Št. Kn. š. 2. Bych pode všemi črty měla býti, vždyť mi jest jeho mieti, ich muss ihn doch haben. Hus III. 206. Bol i s pánom Bohom zadobre, i s čertom nie zazle. Lipa I. 19. Ký je to čert za robota, jedna čižma, druhá bôta (o špatné práci). Slov. Zátur. C. zlým za dobré a pole do- brým za zlé odměňuje. Tč. Je na to, jako č. na duši. Dch. Vezmi č. ďábla, obou ne- třeba. Lpř. Peníze kopii (shromažďoval), čerta si koupil; Svorně a společně přemů- žeme i čerta konečně. Bž. exc. — Ad: Lidé často etc. (175. a. 6. ř. z dola): To tam bylo pro čerta (k mé škodě)! Us. Olv. To jsou v tom všichni čerti, kde který je! Čerte ďáble!; Čerti ďábli! : Čerta kusa (podivení)! Brt. Dal bych to k čertu!; Č. tebou hází, snuje; Čerta do toho (nic po tom); Ten si po čertech dal, der ist verteufelt aufge- sessen ; Čerta nám do toho (nic, das schert uns den Teufel)! Všichni čerti do toho! Us.Dch. Ať vás všecky čert líbá! Wtr. v Osv.1884. 358 a j. Čerta si ztratil (nic)! Gb.(v List. filol. 1883. 275.). Čerti vzali (= Novidíš! No hle! Ale jdi! — Podivení)! Brr.Vem ho tam č. (o mrtvém). Us. Tkč. — Č.se opisuje: andílek (černý), rarach, rarášek,tmavý, zlý, zloch, čechman, čerchman, ko-zel, brk, nešt, had, šmak, hřích, ďách, ďák,vápeník. — Cf. také Sbtk. Rostl. 155., 173.,177., 310., 317., 327. — Č. — český tanec. — Č., 08. jm. 1533., Tk. III. 188., IV. 467.