Jazyk
Jazyk, armen, lezu, pr. insuwis, lit. lëžu- vis. Mkl. aL. 268. Dříve jenzyk, pol. jezyk, strsl. jezyk = původně úd těla jsoucí ná- strojem mluvy. Šf. Strž. I. 406. Jazyk jest ústroj chutnací n. okoušecí, u člověka též ústroj k mluvení. Vz více v Schd. II. 346., Slov. zdrav., S. N.-Mkl. Etym. 105. Povlak (vz Slov. zdrav.), svaly, hrotek (-spitze), brdečky, kořen j-ka. Nz. lk. Podrostlý j., je-li uzdičkou jazykovou ke dnu úst při- poután a nemůže-li se volně pohybovati. S. N. X. 203., Slov. zdrav. Cf. Čes. lk. V. 89., VII. 201., IX. 211., X. 392. J. tratí svě- dek křivý. Cor. jur. IV. 3. 1. st. 393.. S. N. Ať mu půl j-ku upadne, Ať mu j. do týla se obrátí! Wtr. exc. Že mu má j. přibit býti hřebíkem k pranýři nůž jemu v ruku dadúc a tu ať stane tak dlúho, až sám j. odřeže. NB. Tč. 45. Jí, div si j. neukousne. Us. — J. = nástroj mluvy. Jazyk z hadích ocasů míti (hubatým býti). U Žamb. Kfnk. J. má jako šipku, ale v srdci je dobrý chlap; Jeho srdce neví, co j. mluví; Ne- vidíš si na j. (jsi prostořeký). Sml. Naproti Pondelíkovi nosil mozek svůj na jazyku (mluvil, co myslil). Šml. Míval mne často na svém mrštném a špičatém j-ku (mluvil o mně potupně a p.). Jrs. Tys utrhač, tvoj doskočný jazyk najde každého. Rr. Sb. Nechce mi to s j-ku (stydím se to říci). Sá. Má těžký j. (opilý). Us. Mluví, jak mu j. dává. Jazykem zjevuje sladkosť, srdcem sídla (osidla) stele, by tě utratil. Mor. Tc. A já sem se bála tej tvojej mateře, když ona má j. ze samej ocele. Sš. P. 432. Bo (neb) ludské j-ky horše jako meče, rubajú, sekajú a krev nepoteče. Sl. ps. 85. Mnoho- \ mluvník polí (pálí) svým j-kem cuzé ploty. Laš. Té. Má j. jako na obrtlíku, Brt., jako vřeteno. Tbz. Zhaněl jeho ženu svým j-kem lstivě; Ty mívaj j. za zuby. NB. Tč. 170., 240. Měj j. na uzdě. Kom. J. jest nepokojné zlé. Hus I. 249. (I. 225.). To sebe (sobě) máš pokládati za největší krásu, jestli j. víš hamovať od sporného hlasu; Kdo svojím jazykem pálí cudzé ploty, spósobuje sebe (sobě) bídu a iným klopoty; J. v těle je úd malý, ale mnoho škodí, jestli ho člověk na uzdě pozorně nevodí; Kdo j-kem v roz- mlouvání jako mlýnem mele, mnohokráte i na prázno jím rapoce směle; Kdo mnoho j-kom mele, bez luže (lže) nebývá; Krátký j. je k užitku, dlouhý bývá k škodě, naj- horší j. člověka, když je na slobodě; Čo mu na j. slina prinášá, to búchá. Glč. I. 63., 69., 154., 282., II. 130., 178., 190. Ja- zykem zametati cizí pitvory (síně) = po- mlouvati Slov. Tč. Lépe jest nohou než j-kem klopýtnout! Exc. J. nemá žádných kostí a přece mnohého zmrská. Exc. Kde peníze mluví, tam veškeren j. mlčí. Exc. Proto j. mnoho repce, že rozumu slyšet nechce. Mor. Tč. J. lidský mnohem více škod natropil než oheň. Dch. Všude je se svým j-kem jako v řepě. Tč. J. mnoho- řečný bývá nestatečný. Tč. Z dlhého j-ka škodlivá muzika. Slov. Tč. V čem kdo za- líbení mívá, hned mu na j-ku býva. Sb. uč. Proto tvůrce jeden j., dvě oči, dvě uši a dvě ruce dal, abys více viděl, slyšel a pra- coval, než mluvil; Vojín tasí meč jen k roz- kazu představených: tak jazyka užívej, když káže rozum a povinnosť. Hkš. exc. Jazyk bez paměti tajemství nezdrží- Zlý j. mnoho zlého natropí; Proto dal Bůh j., aby se mluvilo. Bž. exc. Červený psíček za kostěnou brankou (Jazyk. Hádanka). Km. 1886. 718. — J. jako jídlo. J. uzený, smažený, špikovaný, vařený, se skopovou, s pepřovou, s višňovou, se šípkovou, s cibul- kovou, s citronovou, pomerančovou, s hořči- covou omáčkou. Hnsg. — J. = mluva, řeč. J. 1. isolující (jehož slova značí jen vý- znám), 2. agglutinující (v němž čásť zna- čící význam a čásť značící vztah jsou jen volně spojeny), 3. flektujícl (v němž obě části splývají). Kvř. 5., 6. Vz o tom více také v Š. N., Rk. Sl. On mlčal, lebo sa obával, žeby sa len ešte viac dal do j-kov. Slov. Rr. Sb. Spisovný jazyk nemůže míti za podklad veškerá nárečí, ale některé ná- řečí může míti za podklad. O tom a kdy smí těžiti ž jiných nářečí, vz Kvř. 41.—42. Cf. Šrc. 177., 270., Sté. Zem. 847. J-ka čes. stav a proměny, vz Jg. H. 1. 2. vd. 11.-12., 22., 27., 52., 120., 250., 253., Hš. Dodatky (I. 5.) k Jg. H. 1. Jazyka čes. obrany, ib. 366. J. čes. Vz Jg. Slnosť 3. J. mateřský, litevskoslovanský, štítenský. Vz List. filol. I. 62., 118., 252., 274. Jazykem českým všichni před soudem zemským mluvte. Vz Zř. zem. Jir. 452., 453., 691. J. český. Vz Sbn. 143., 144., 330., 343., 358., 387., 645., 718., 893., Ukaz 26.-27. J. básnický. Anth. J. žije, vadne, roste, umírá. Mus. 1880. 429. Nářečími se mluví, jazyky píše. Ed. Novo- tný. List. filol. 1874. 117. V j-ku naše ná- rodnosť. Jg. Padli na lidské jazyky (do po- mluvy) Ehr, Raději uzřiu smrť všeho rodu svého, ne potupiu ani zabiju jazyka svého. Dal. 111. J. svůj rozšiřovali. Vš. Jir. 453. Psal jest je (epištoly) jich j-kem. Št. Kn. š. 3. Netbaj j-kuov zlých lidí. Sv. rk. 244. Jaké srdce takový i j.; Jako chuť vody jakosť půdy jeví, tak j. srdce vyzrazuje; J. srdce vyzrazuje. Sb. ué. Utrhačný j. nemá dobrý svój zvyk. Glč. II. 206. J. rozpustilý ke škodě se chýlí. Slov. Tč. Život za j-kem nejde (jinak učí, jinak žije). Jg. Ludské j-ky maji velké praktiky. Sl. sp. 4., Koll. Zp. I. 100. Jaký je kdo v srdci svojem, poznáš ho z j-ka. Glč. I. 79. Uzda koně ukazuje, j. člověka. Lpř. J. podvodný je potupy hodný; Jaký j. taký člověk. Us. Tč. — J. = národ. Z německých zemí mnoho zámkóv drží koruny české nejsúce jazyka českého. 1492. Sněm. praž. Abychom v hromadu se strhli proti zhúbciem jazyka našeho. Bur. z Gutšteina 1. 1450. Abychom dobývali svému j-ku cti a jména dobrého; Pro česť j-ka svého českého. Výb. II. 39., 43. Vřeť každému srdce po j-ku svému; Dobrý s3vój j. plodí. Dal. 71., 116. Svatý Prokop, vida jiného jazyka . . . Hr. ruk. 71. — J. mořský, pleuronectes solea, ryba. Schd. II. 500. — J. ptačí = druh pilníku. Vz Pilník. Také nástroj dělostřelecký. Vz NA. III. 99. — J. u plužně. Vz Světz. 1869. 119. — J. hertu (hutní peci). Vz KP. IV. 65. — J. ohně. Ohně žhavé j-ky (plamen výše vyšlehující). Vrch. — J. větrní, die Wetterzunge, Blende. Bc. — J. v bot. J. volový, anchusa officinalis. Göm. Bartol, Lanceola vel buglossa. Byl 14. stol., Mllr. 12. J. hadí, ophioglossum vulgatum. Göm. Bartol., Ves. IV. 169., Mllr. 74., 91. J. jelení, asplenium scolopendrium, Mllr. 19.; j. psí, cynoglossum off. Göm. Bartol., Mllr. 39. J. beraní, svatojanský. Mllr. 80., 18. Jazyk sv. Jana — šipovka. U Vítkova, u Písku. Šg., Mllr. 18