Pramen
Pramen, e, m., v pl. jen dle Strom, tedy: prameny, ův atd.; u Opav. a na Mor. prameň, a, m., Klš., Hý.; pramének, pramínek, nku, m.; strsl. pramen?, koř. pr (práti, scindere; sr. lat. filum a findere), příp. -men. Mkl. B. 236. — P. znamená vše, co přímého jest na- proti ohnutému. Jg. P., paprsek, Strahl, m. Plk., Pass. 237. — P., podlouhlé tenké částky, ku př. bylin atd., zvl. jestliže z jednoho místa vycházejí, jako paprsky, die Fasern, Strahlen, Fäden. Pramen u kola = paprsek, die Speiche. Th. P. u provazu, die Flechte. Provázek ze tří praménkův. Ben. V. P. lana, die Seillitze. Bc. Provázek ze tří p-nóv ssúkaný. BO. Příze na p-ny (praménky) se motá. Pramen = 40 nití. Us. Dvanáct nití slove pramének. Krok. Vz Tkadlcovství. P. vlasů, Haarflechte, f. D., Br. Na svej hlavě úplet jeden rozpletši a rozmetavší p-ny (jmá) říci: Opovídaju, že jsem podávená. Kn. rožm. čl. 228. Plésti dvěma, třemi atd. pramínky či dvojím, trojím atd. pramínkem. Na Mor. Hý. Dunaj sedmi prameny (Arm) do čer- ného moře vtéká. Kr. mosk. A když tu Pře- mysl sniedáše, jeden pán na otku hlédáše, že otka vypusti z sebě pět pramenóv a z nich prokvete pěť ořechóv, Sprösslinge, Ranken, Sprossen. Dal. 13. (5. 39.). Pramenové hor. Arme. Ros. P. hořkého lupenu. Jád. — P. rodu = větev. Dal. — P., spletené žíně n. lýko, na kterém visí oka n špruhle. Šp. — P. kovu pod zemí, žíla, destkovité ložiště,die Erzader, der Gang. P. zlata, stříbra,cínu, olova, rudy atd.; p. nalézti, p-ne hle-dati; p. se ukázal, objevil; po p-nu dělati.Vys. Nalezl hojný pramen zlata. Háj. P. ja-lový, tauber Gang. Šp. Vz KP. III. 66. — P. dříví na vodě,p. dříví, die Prahme. Jeden vor složen z 12 a více kmenův; spojeným vorům říkáme prám, a jestli 24 vorů, pra- men. Um. les. P. 40 tabulí: těžina, ztěžina. P. lesu (vz Les), klad = vor. Teď plujou p-ny (vory). Us. — P., šik, die Reihe. P. v tělocviku = pramen otevřený. Vz KP. I. 434. Na léto Tataři pojidú a třmi p-ny vnidú. Dal. 138. (82. 24.). — P., prouh, Streif, m. Prší prameny (instr.). P. země. — P. vody, tekoucí voda od zdroje, i sám zdroj, žídlo, zřídlo, řídlo, vřídlo, Nz., temenec, výpařisko, výpařiště, strumen; horký p. = vřídlo, vý- prysk. Die Quelle, der Sprudel. P., voda ze země pořád se prýštící. S. N. P. stálý, pe- riodický či občasný (Sš. J. 82.; dle Šm. = malina, strumen), hladový n. drahý, pře- bytečný, májový n. jarní, studený, vlažný, horký, vrtaný č. studna artéská, mineralní, nemineralní, vz S. N., kupní, léčný, Nz., léčivý n. zdravotní (Gesundbrunnen, Heil- born), Š. a Ž., studničný (studénka), V., chlumský, Rkk., živý, Kram., solní, Us., nebeský (z dešťů). Da. P. polní (výřeviště, vývařiště), hluboký. P. slzí. D. Místo pra- mene: prameniště, temeniště, výpařiště, vr- chovina, vrchoviště, pryštidlo, prohlubně. Šm., Šp. Napil se z p-ne. P-nové na dotčených místech vyhynuli; p-nové ti zaříceni byli a snad vlévají toky své podzemně do nedale- kého Jordana. Sš. J. 58. — Přenes. Zpráva z dobrého p-ne (dobrá, zaručená, pravdivá). Da. — P., počátek, příčina, původ. P. potě- šení, útěchy, D., moudrosti, Br., lásky. Us. V tom díkučinění a žehnání nalézá se p. po- divného nasycení. Sš. J. 99. — P. = pra- menýš. Šm.