Vylézti
Vylézti, zl, ení; vylézati = leza vyjíti, aus-, herauskriechen, aussteigen, ausschlüp- fen; na horu vylézti, auf-, Hinaufsteigen, hinauf klettern. — abs. Když dělať, tak se schovať; když jíst, tak vylízt. U Solnice. Vylezají-li dešťovky, očekává se déšť. Tč. — odkud. Vylezl z pod stola. Brt. S. 87. Když jsem šel k mé milé v poledne, právě vylezala z postele. Sl. ps. Šd. Bez pochyby vám rozum z pod čiapky vyliezol. Phld. III. 1. 3. On už z té nemoci nevyleze. Us. Šd. Na to děva z podstolí vylízá a zasedne s jinými; Dám já tobě, blázne, té zpovědi dosti, až tobě vylezou z tvé hlavěnky kosti. Sš. P. 764., 136. Každý rád, když z bláta vyleze. Prov. Tč. V. z díry, z vozu, Ros., z lodí. Us. Nastane-li jih, vyleze jezvec ze svého brlohu. Sych. — komu. Vylezly mu vlasy. — kam: na strom, na vůz, na koně, Us., z dolu na den. Vys. Daj jiesť a píť, bo nám už žalúdky na chrbát vyliezly. Mt. S. I. 74. A jak vylezal k Batovu do ko- pečka, volalo za ním. Us. Šd. Nevěsta hned ven vylezla, dva zlaté nože nalezla; I vy- leze s ní na stolici a zpívá; Vylez, dě- vucho, na vysoký práh; Vylezla na pec, nadula hubu, pane polesný, já tu nebudu; O vylez že sv. Petře na horu a poslouchaj tych panenek koledu. Sš. P. 83., 434., 597., 682., 748. (Tč. ). Vylez na pec zahřát sa. Mor. Šd. Vylez' mezi děti. Sš. P. 11. Brucho mu na chrbát vylezlo (jest hladový). Mt. S. — kudy. Aby ti vylezly týlem plíce, bokem srdce. Er. P. 198. V. děrou. Vrat. 133. — jak kam: po provaze do lodí. Har.