ZelenýZelený; zelen, a, o, grün. Z. tráva, V., bylina, píce, drn (trávník), žába, ještěrka, housenka, barva, sukno, Us., ratolesť, chroust, Ros., rozmarýn, lípa, les, háj, hora. Brt. Z. trh, šp. m. zelný, Kohlmarkt, m. Z. luh, grüne Aue, fizole (vařené s luskami), grüne Bohnen, hrášek (upravený jako jídlo), pryčka, Zeiserlwagen, sklepení v Drážďanech, das grüne Gewölbe. Dch. O z-ných věcech mlu- viti, die Sauglocke läuten. Us. Barva z-ná znamená naději. Sb. uč. Zeleným okom nás pozoruje (závistivým). Dvrs. Seš na to ze- lenej = nerozumíš tomu. U Držkova. Kodym. Z. seno, NA. IV. 85, víno (vz Víno), žláza (u říčného raka), Ves. IV. 130., hnojení, NA. IV. 77., borky (jalovcová zrnka), Slov. Šd., barvivo (chromogen), SP. II. 101., z. papoušek, Us., šero. Šml. I. 50. Ten zelenej kapusty u nás jíst nebude (do té doby ne- vydrží n. zemře). Syt. Táb. 77. Má pod nosem zelenou kotačku, z-nou housenku (visí mu sopel). Mor. Šd. Ja jim ju něbudu menovať, ale jak baj v kostele uviďú robu ze z-num hytum, s černýma paskoma, to ju poznajú. Slez. Šd. Čija by byla, dyž sem sľúbila pod zeleným dubem, že my svoji budem. Ps. slez. Šd. Hôľky či holičky sú z-né, nedorastené slivy. Hrbn. Je mně z-no kolem žaludku (špatně: žertem). U Král. Hrad. Kšť. Rozloučení, což je to těžká věc, to je horší nežli jaká bolesť; od bolesti zelená zelinka (bylinka), od loučení je pravá ručinka. Ps. slez. Šd. Ej lúčka, lúčka, lúčka zelená, poznala som si na lúke lúčke môjho jelena. Klčk. VI. 95. Z-né sem sela, červené mi schodí; Za ten zelený jabor, a za ten nejzelenší. Brt. P. 22., 94. Kerý tě ponese přes zelené dúbí, přes zelený hájek. Ps. mor. Šd. Len bys ty také zelené řeči ne- táral (vz nahoře). Lipa I. 97. To sa chlapci, to sa, jak oltárne sviece; keď idú po háji, celý sa trbliece; košilky zelené, striebrom obrúbené, klobúčky obité, orlom podperené. Btt. Sp. 7. Z., kvetistá pažiť; Zaspievaj, vtáčatko, na z-nom kríčku. Phld. IV. 463. Vaša dievka svoj zelený vienok prehrala; Vyhnal ovečky na z-nou pašu Dbš. Sl. pov. VII. 30., VIII. 39. Zelený háj, kravičkám daj, dajže jim, daj. Dbš. Obyč. 166. Ja jsem byla v zeleném hájíčku, žala jsem si pro kravy travičku; Kúpil damašku z-ho, obinul lipky do něho; juž seš, Kačenko, juž seš má, juž se ta lipka zelená; Kolednice idú, koledovať budú, leluja, zemo zelena. Sš. P. 538., 692., 745. Jak která panenka v zele- ném věnečku (poctivá). Sl. ps. 19. Ej duby, duby, zelené duby, zelená dubina! Píše mi milý lístoček malý hore od Budína: Pod Muráňom stojí lipka zelená, pod tou lipkou tečie voda studená; kto tu vodu piť Bude, mrcha ženu mať bude. Sl. spv. I. 15., III. 119. Na východe zo Z-ho plesa (jezera) pra- mení sa rieka Váh; Otec tvôj nechce z hrobu vstať a z pod zelenej trávy a nevie, nevie tvoja mať, čo svet z tebä spraví. Č. Čt. I. 171., 241. Oj, si-li žena, daj koňom sena, sena zeleného a já tobě dám vína červe- ného; Puťari (pltaři), puťarí, na puťa sedajte, z-ho vínku po vodě hledajte; Už mi tak nebude, jak mi bylo kdysi, vykvetla mně růže na zelenej misi. Pck. Ps. 13., 22., 41. Podajte mi praporce z-ho, neb ta barva jest naděje každého dobrého. Výb. II. 44. Bielym kvitne, z-ným odvisne, červeným odpadne (jablko). Mt. S. I. 135. Bielo je, nie je deň; čierno je, nie je noc; zelenô je, nie je tráva; chvost má, nie je kráva(straka). Na Slov. Zelena jsem jako tráva,tráva nejsem, žlutá jak vosk a vosk nejsem,duši mám a člověk nejsem, ocas mám apes nejsem, hádej, co jsem (mrkev)? VeSlez. Šd. Olivově, kovově, zlatově, leskle,aksamitově z-ný. Stn. I. 42., Kk. Br. 20,22. Z. jako brčál, jako dětel, jako tráva,Us., jako čížek. D. Je to z né jako krušina(ku př. ovoce). Na mor. Val Vck. Je z-nýjako tráva (je mu špatně, špatně vypadá).Us. Kšť. Bol odrazu i bľadý jako smrť i ze-lený jako túz, i svetlý jako šata. Lipa I.71. Po dešti je tráva zelenější, po pláčiláska vždy vroucnější. Us. Kšf. Šel na ze-lenou louku (umřel; o židech). Tkč. Pasese na zelené louce (= zemřel). Bdl. Dostalse na zelenou ratolesť. Vz Šťastný. Lb., Us.Nemoci přijíti na zelenou louku (nezmocise). Us. Jdi na zelenou louku, geh, wo derPfeffer wächst. Dch. Zelený hrozen nenísladký a mladý člověk není stálý. Pk. Zazelena trhané bývá kyselé. Lb. Z-né vánoce,bílé velikonoce. Us. Šd. Vedlé suchéhodřeva i zelené shoří (dobrý od zlého senakazí). Prov. Šd. Ten už nebude zelenéhotrávníku šlapat (umře) Us. Brt. Je podz-ným (opilý). Šd. — Z. čtvrtek, der grüneDonnerstag. Háj., D. Květný pondělku, kdesklíče poděl ? Poděl sem je, poděl zelenýmštvrtkům. Sš. P. 769. Kdo sní na z. čtvrtekkousek krupice na hladový život, toho hadneuštkne. U Nov. Bydž. Kšť. Myrta na z.čtvrtek sázená dobře se ujme. Us. Kšť. Nazelený čtvrtek, kdy se při gloria naposledyvšemi zvony zvoní, chodí lidé do zahradya třesou stromy, aby hojně urodily. Kld.O pověrách o z. čtvrtku vz Mus. 1853. 493.,1854. 548. Z. neděle odtud, že se při boho-službě katol. užívá roucha zelené barvy.Jsou to 3., 4. a 5. po sv. Duchu. Dch. Z.matka boží, Marie Himmelfahrt. První pořezpo sv. Jiří a druhý po Zelenej matce boží(Krautweihe). Zř. selské v Loučanech 1.1525.Sd. — Z. krev. Dítě ze z. krve (= neman-želské, unehelich). Us. Dětí ze z. krve při-nášívají zřídka štěstí do domu. Sá. — Zelená. Z-nou někomu dělati (= mámiti, šáliti ho, Jem. Sand in die Augen streuen). Us. Šd., Tč., D., Sych. Stánek pod zelenou (u židův). D. Svátek pod zelenou, Lauben- hüttenfest, n. Šm., Dch. — Z., hospoda u Chrašťan; samota u Luštěnic. — Zelené matky boží den = nanebevzetí panny Marie. — Zelené do polívky. Šm. — Z. bouda, grüne Baude, myslivna u Brandýsa n. L.; Z. chalupa, samota u Uhlíř. Janovic; Z. hora, samota u Vodňan a myslivna u Zá- stavky; Z. hora, Grünberg, zámek u Ne- pomuk, Tk. IV. 22., 42., 45., Tf. Odp. 213., 270, Sdl. Hr. II. 228., Blk. Kfsk. CL.; Z. ves, Gründorf, ves u Pacova; Z. dolíky, Grünthal, hájovna u Renčova; Z. důl, Grün- thal, ves u Brandova a sam. u Čisté; Z. vrch, Grünberg, nad slez. městem Schön- berkem, Krč.; Z. palouky, sarn. u Jisteb- nice; Z. předměstí v Pardubicích; Z-ný, samota u Čimelic, myslivna u Královic; Z-né, ves u Přeštic; Z. domek, Grünhäusel, sarn. u Smíchova; Z. strom, Grünbaum, sam. u Vys. Mýta; Z. věnec, Pochet, hospoda u Nov. Jičína na Mor. — Z., ého, m., osob. jm Z. Jan z Počapel. Tk. III. 117. — Z. Václ. gymnas. ředitel a spisov., †. Vz Tf. H. 1. 163., 169., 171., Šb. H. 1. 309, S. N.
