ChlébChléb (místy: chlíb; ne: chleb), gt. chleba (krátí kromě nom. a akkus. sg. všude é), chlebík, a, chlebíček, čka, m. Chléb m. chlíb, ie se stáhlo do é po l m. do í. Vz ě, ie. Ht. Formy, chlebaí se užívá v obec. mluvě šp. i v nom.: chutný chleba m. chutný chléb. Šm., Kts. Stran odvození vz Mz. 33. —35. Das Brod. Ch. bílý (žemle), V., černý, pla- chetní (z prostřední mouky), Jg., snědý, chorý, na Mor., pšeničný, žitný (režný), ječný, ovesný, bramborový, vikvový, otrubový, ja- helný, hrubý, čelední, z pohanky, měkký, čerstvý, tvrdý, vypečený, suchý, máslem na- mazaný, kvašený, nekvašený (přesný), od- padlý, nevypeklý, sražený, dušovatý (s dír- kami; pekařova duše), plesnivý, kulatý, po- dlouhlý (je-li bílý, francouzský), domácí (doma pečený), pekařský, pecnářský, trhový, kommisní, podpopelný, hrubý, Jg.; odko- ralý, odulý, odpeklý, odpadlý, Šp., samo- žitný, Rk., výražkový (bílý), Š. a Ž-, kliž- natý, klihovatý, klihovitý, brouskovitý, zá- kalcovitý (zakalený, zákalec, chodníček. Na Mor. Mřk. ); z těsta vyškrábaného: zhlodek; načatý, okoralý, Šp., velkonoční, svěcený, obětní, Jg., dvakrát pečený (suchár), V., ch. z bramborů, z hrachu, z turecké pšenice, z ko- bylek, parní. S. N. Ch. oštíraný, oštíralý = rozpukaný, Us., v již. Čech. oštíraný, přistí- raný = připálený. Bž. Vz Oškořiti. Ch. sytý, sättigendes Brod. Dch. Ch. s máslem. Er. P. 81. Pecen, skrojek, krajíc, skyva, drobek, úlomek, kus, kousek, bochník, kůra, střída, dojedek chleba, Jg., odkrojek, patka, skýva (skyva), slípka, ohledání, pečení, nedostatek, chleba. Díž (chlebová), košík, prkno, mouka na chléb. Us. Zadělati na ch.; ch. mísiti, váleti, opálati, do peci sázeti, péci, načínati, Jg., natlouci (příliš nadělati), vyváleti, krájeti; ch. na pevný řad sázeti, vlažiti, z peci bráti n. dobývati, vysazovati, Šp., děliti; tvrdý ch. močiti, máslem namazati, jísti, žmoliti, kousati atd. Škoda psu bílého chleba. Chléb na trh vézti, nésti, na trhu prodávati. Ch. stvrdlý se lépe zažívá než čerstvě pečený. S. N. Kolik chlebův (pecnův) máte? Ch. má dvě kůrky, a vnitř střídu dírkovatou. Kom. Umí víc než chléb jísti. Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem. Pečeš-li ch., nevytápěj slamou. Š. a Ž. Chutnější chléb ve svobodě, než koláč ve službě. Když ženské perou, čerti je berou a když chléb pekou, div se nevztekou. Šp. Když pere, čert ji bere, když chléb (koláče) peče, div se nevzteče (zlá žena). Rým. Spokojil se s kouskem chlebem (m. chleba). Us. na Mor. Brt. Tu kaši zajím kouskem chlebem (m. chleba). Us. Vz Spodobení. Chleba k obědu neměti. Chč. 447. Domácí ch. se nejdřív přejí. Dobrý chléb, když koláče nemáš. Jg., C. Lepší vlastní kousek chleba, nežli cizí pečeně. Č. Kdo se mnou chleba jísti nechce, já s ním i koláčův nebudu. Jg. Najedl se chleba, zbujněl. Mus. Ani suchého chleba nám ne- podali. O samém chlebě býti. Jg. Snědený peče chléb. (Vz stran přísloví: Dluh, Dlužník. Lb. ). č. Ten ch. se k tomu sýru můž ho- diti. Vz Stejnosť. Č. Jez chléb a pij vodu, nepřijdeš na chudobu. Č. Kdo chce chleba, pracuj co třeba. Vz Pracovitosť Lb., Č., Š. a Ž. Ch. s solí, s dobrou volí. Č. Chlieb so solou a skutok s dobrou volou. Mt. S. O su- chém chlebě býti. O chlebě a vodě. Koho mrzí ch., může dobře se sviněmi žaludy jísti. Vz Osud. Lb., Jg. Z kusu chleba sloužiti (za kousek chleba pochlebovati). V. Dobře se ta poklička trefí (hodí) k tomu hrnci a sýr k chlebu. Chleba nelámej (přátelství neruš). Mus., Lb. Syt chleba neodhazuj, ani v horko šatů. Vz Práce, Čeleď, Šetrnosť, Opatrnosť. Lb. Měkký ch. kapsu vyjídá. Vz Jídlo, Lb., Č. Chléb, boží dárek, sytí a sílí. Č. Vejce dnešní, ch. včerejší, tele šestinedělní a víno loňské. Č. Ch. pláče. D. Když spí, ani chleba nechce. Cizí ch. vždy lépe chutná (dětem houska). Jg. Ch. není bez otrub a rod bez výrodku; Bez soli není sladko a bez chleba není syto; Třeba chleba i konec oběda; Ch. na cestě netíží; Mnohý chlebem pohrdal, ale i kůrkou za vděk vzal. Pk. Do té doby ještě mnoho chleba pojíš (to se brzy nestane). Lb. Když v květnu kvetou boby, zle o chleby; kvete-li mák, to již ne tak. Hrš. — Ch. = potrava, die Nahrung. Ch. náš vezdejší dej nám dnes. Mat. Hladovému ch. na mysli. L. Z chleba jednají se k dílu. Br. Na to při- jíti, aby chleba neměl, aby chleba žáden byl. V. Ch. denní. V. — Ch. = vyživení, živnosť, Lebensunterhalt. Je bez chleba (bez služby). Chleba zbavený. D. Lehký, těžký ch. Us. V potu obličeje svého budeš si chleba dobý- vati. Solf. Jísti cizí ch., býti na cizím chlebě. Z chleba někoho dáti. V chlebě, na chlebě někoho míti. Jg. Umění jde žebrat chleba. V. Chleba žebrati. Z chleba při- jíti; za chléb (službu) čí děkovati. Chlebem komu hubu zatkati (darem, aby mlčel, uči- niti). Jg. Ch. má rohy, nouze nohy. č. Vz Bydlo, Roh. Vrci kus chleba psíku a zacpati mu hubu. Vz Porušený (soudce). Č. Má víc slunce než milého chleba v domě. Jg. Koho ch. jíž, toho píseň zpívej. Kdo čí chleb jíš a víno pije, toho píseň zpívá. Toho slyš, čí ch. jíš. Jg., Č., Rb., Pk, Cf. Na čím voze sedíš, toho píseň zpívej. Cizí ch. mívá rohy, dokud nevstoupí Černá kráva na nohy (do- kud se člověku dobře vede, vyhýbá se vší službě). Vz Poddanosť. Lb. Ch. se nerodí (bez práce nebudou koláče). Jg. Zlé maso bez chleba (pravil hladový zeť. Sine Baccho et Cerere friget Venus). Jg. Nic po chlebě, když není zubův. Lehčeji jest se bez zubův najísti než bez chleba. Kdo dal zuby, dá i chléb. Měj ty naději v boze (v bohu) a chléb pro tě ve voze. Za zubů se, říkají, chleba najísti. Jg. Všudy ch. o dvou kůrkách. Vz Práce. Lb., Jg. Všudy ch. s dvěma kůrkami pečený. Č. Ne z jedné peci chléb jedl (zku- šený). Jg. Ch. nejtužeji váže. C. Chleba se nedospíš. Č. Na svém chlebě pracovati. Pr. Nesmí ten dospati, kdo chce chleba dostati; Ch. má nohy kraťoučké, ale pustíš-li ho, ani dlouhými nedohoníš. Pk. Na jednom koni chleba se nedorobíš; To ti chleba nedá. Mt. S. Jedním zubem ch. nyní jísti třeba (zlé časy). Č. Ani chleba ani soli. Vyhlíží jako dej mu kus chleba. Vz Chudoba, Č. Za chlebem jíti. Č. Z chlebíčka přicházeti na slanečka. Vz Prodělání. Vz Násada. Č. — Ch., statek, hlavně pole, Grundstücke, Land- gut. Že jeho rychtář s jeho střelci z jeho chleba šedše na mú dědinu zbili mé lidi a učinivše to šli jsú zase na jeho chléb. Půh. Olom. 1412. Jeden chléb (opak: dílnosť, kde je více hospodářův). Kn. Rož. 10. Ty dcery odbyl a vdal na cizí chléb. Kn. drn. p. 95. Že se na své zbožie vrátí z cizího chleba. Kn. Rož. — Ch. prázdný, daremný = ni- čemný člověk, darmojed, Unnützer Brod- esser. V. — Chléb z milosti. — V bot.: Chléb svatojanský, Johannisbrodbaum; nebeský (mana), V.; sviňský chléb (zemský sýr, ořech), Sau-, Schweinbrod. Jg.
