JístiJísti. Koř. jad v jad-le, slov. jas-le, čes. jesle, časuje se bez spony. Praes. indik. jí-m (m. jed-m;, jí-š, jí, jí-me, jí-te, jed-í (ne: jí), (na Slov. jem, ješ, je, jeme, jete, jedia); impert. jez (na Slov. jedz), jezme, jezte; přechod. jed-a, jed-ouc, jed-ouce; infinit. jísti (na Slov. jesť). Minul, čas: jed-1 jsem; přech. jed, jed-ši, jed-še; příčestí: a) činné: jed-l, jed-la, jed-lo, b) trpné: jed-en, jed-e-na, jed-e-no. Cf. Ht. Sr. ml. 305. Tak také složená: dojísti, najísti se, pojísti, snísti, vyjísti, zajísti. — V již. Čech. ím, íš, í, ime, íte, í; po samohlásce klade se j: zajím. Ostatek dle češtiny. Kts. — Jídati, jídávati = pokrmu požívati, essen, ätzen; stolovati, obědvati, speisen, essen. — abs. Chce se mi jísti. Nechce se mi j. Jí, jakoby dna neměl. Jísti strojiti, hotoviti, dá- vati. Dáti komu j. Us. Jísti toliko a píti. V. Ji, jakoby do peci házel. Jí jako sedm drahých let. Vz Žrout. Č. Těžko je j., když není co. Č. Napřed já budu jísti a ty se dívej; potom zas ty se budeš dívati a já budu jísti. Č. Čtyři jezte, pátý drob (otec n. matka kráje- jíce hladovým dětem do mléka n. do podmáslí. U Březnice). Sř. Pravil sv. Job: Čtyři jezte, pátý drob. Na to sv. Jarolím: Počkejte, až na- drobím. Mřk., Bž. Pán nejí doma. Keď sa jesť chce, nebyvajú veseli. Na Slov. Také nám jísti a píti hojnosť dal. Vrat. Řekni kuchařce, ať dává jísti. Us. Nedanno dává své hubě jísti. Až mi dáš jísti, teprva mi pískej. — koho, co: maso, Br., obrok, jádro, koláče. V. Dnes jsem ještě ničeho nejedl. Nic teplého jsem nejedl. V. Rozkošné pijíc a jedúc často nedužie. St. Jezte (to), co před vás předloží. Br. Jez doma (to), co máš, praví sv. Tomáš, u lidí, co ti dají. Vz Spokojený. Lb. Mnoho hostí málo jísti. Dobrá vůle koláče ji, zlá hlavu tepe a řídké víno pí. Kdo chce jádro jísti, musí prve skořepinu rozluštiti (ořech rozlousknouti). V. Ne toho pták, kdo jej šklube, ale toho, kdo jej jí. Kdo čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Cos sobě na- vařil, to jísti budeš (pochybil-lis, musíš za to trpěti). Uč své děti (doma) kaši jísti. Jg. — čeho, šp. m. co. Genitiv jen při infinitivu jísti, když hlavní sloveso genitivu žádá. Sena jim jísti dejte. Dal. (Brt. ). Vz Infinitiv, do- datek, pozn.; Spodobení. — čemu. Vz Spodo- bení. —po kom. Div po sobě nejí (o skrbných). Ros., Č. — z čeho (po kom). Z té mísy po bratru jedl. Kaši z hrnku j. Er. P. 40. — s kým: se sousedem sýr jsem jedl. Us. Jeda a, pije s pocestnými. Št. S velikými pány není dobře višní (třešní) jísti. V. — se. Ji se. Us. V létě méně se jí, než v zimě. Jg. — co na čem. Jí na stříbře. Jg. — kde: na stole. Dvě kr. Jedli na honech. Troj. J. za stolem. Dal. Mimo dům v hospodě, v zahradě j. J. u někoho, vz Jísti co. J. pod stromem v stínu. — jak. Nikdo Bez práce nejí ko- láče. Prov. J. s chutí. Us. Jedoucí s krví. V. J. do sytosti. Us. Jez do syta a dělej do potu. Č. Jez do polosyta, pij db polo- pita, vyjdou ti na plno léta (rusky). C. Cukr nejídá se plnou hrstí (instr. ). Č. J. chvatem, Pov. 372., oblem = hltavě, Us. na Mor. Brt,, plnou hubou. Lakotou člověk více jeda a pije než sluší, ukrátí si života. Lk. J. na svůj náklad. Ml. Nejez na sádlo ale na sílu. Č. J. o duši, o všecko pryč, o tři vzdechy. Us. na Mor. Brt, Mniši zelice za obyčej je- dechu. Dal. 37. J. co přes, nad potřebu. Us. — co čím: vidličkou, lžicí. — kdy: ráno atd., mezi hrou. — že, aby. Jedl, že měl hlad, aby utišil hlad. — koho n. sebe: —ničiti, hubiti, ruiniren, aufreiben, verderben. — se čím. Sami se vnitřními vojnami jedli a vybíjeli. L.
