Hlava
Hlava: griňa, hrinta, všiváreň Slov. Zát. Př. 66. a. H. motýlů, vz Exl. 8., brouků, vz Klim. VIL H. jak štvrť (veliká). Šeb. 220, H. holá ako dziňa (dyně), strapatá ako bôr, hora, hrachová kopa, řešeto, riedčica, strecha, šop. Zát. Př. 65. b. O bolení hlavy: ide mi hlavu roztrhnút, kuje mi v hlave ani kla- divom, v hlave ma trhá, vrtá, štiepa a p. Sbor. slov. II. 78. Však mi hlavu proto ne- strhne. Us. Hoř. 89. Nedokáže-li h., ruce nedokážou. Čes. 1. VIII. 328. Jsi člověk své hlavy, daleko nedojdeš. Šml. VIII. 152. Že ne vždy hlavou o vrata železná musí roztřepiti a že mnohdy mimo nadání sama se otevrou. Braun. 73. Z hlavy uměć = na- zpamět; Bude toho měč na hlavu = dost. Slez. Lor. 72. Hlava pán (= nebij dítě po hlavě). Zát. Př. 106. b. Jen nechte na hlavě (odbytí toho, kdo si někoho chce dobírati). Hoř. 124. O příslovích atd. vz Zát. Př. 14., 16., 18. b., 19. nn., 27., 28., 34. b., 71. b., 312. nn. — H. Také nemá těch lesů na hlavu mýtiti (nepořádně). Arch. XVI. 264. — H. = vedení práva za příčinou spáchanévraždy. Pal. Děj. I. 2. 275. — H. = silnějšíkonec vožděje. Us. Čes. 1. VII 20., 21. VzPatka. — H. kladiva = tlukadlo. Ott. XIV.285. a. — H. kolejnice = ten díl, jehož sedotýkají nákolky kol. Ott. XIV. 546. b. — H. révy = starší, tlustší kmen révy. Nár.sbor. II. 70. — H. Jar. Dr., vz Jub. XI. — H. = pařez. Záblatí. Kub. 151.