Hlavní, zřídka hlavný; komp. hlavnější; hlavně, komp. hlavněji. H., k hlavě náleže- jící, Kopf-, Haupt-. H. nemoc, žíla, V., kosť, horečka, mozek, roucho, kůže. Jg. — H., hrdelní, o hrdlo připravující, den Kopf, Hals, das Leben betreffend. Jg. IL pře (o hrdlo jdoucí), pokuta (trest smrti). V. Soudce pří útrpných a hlavních (o hlavu soudí). V. H. skutek, výstupek. Pr. mést. Hlavní nepřítel (úhlavní, který jde na život). S. N. — H. = jiným představený, na čem nejvíce záleží, přední. Erz-, Haupt-. H. město, summa, dluh, věc, pře, punkt, V., chrám n. kostel, trám, stan, pravidlo, lékařství, honba, D., pevnosť, Har., ton, příčina, hřích (z něhož jiné po- cházejí), ctnosť, článek, otázka, kůň, Jg., byt, čára. Bur. Tato jest hlavní věc a pod- stata. V. H. pojem, caesura (přerývka), úkon, římsa, důvod, třída, síť, přestávka, součin, bod, posloupnosť, věta, částka, člen věty, řez, průřez, pramen, proud, vrata, titul, pří- zvuk, Nz., bitva, brána, cesta, dějiště války, jídlo (krmě), ležení, obsah, osoba, otázka, potřeba, prostředek, pokuta, řečník, rozdíl, sídlo, síla, stížnosť, ulice, úloha, útok, vchod, vlastnosť, voj, záměr, zaměstnání, Nt., jelen (který má nejméně dvanáct výsad), Šp., čas (vz Čas), úřad, výkaz, kniha, přísaha (roz- hodná), dědic, nález, obor, obchod, práce, porotník, skutek, učitel (třídní), losování, setník, doba, kus, článek, obchůzka, klíč, vinník, dlužník, škola, rod, silnice, účet, pa- chatel, řízení, účtování, shromáždění, stráž, dílo, celní úřad, J. tr., jednatel, náklad, vý- kaz, pokladnice, sloupec, pokladník, výsle- dek, užitek, práce, inventář, denník, fond, sýpka, rubrika, důchod, počet, záhlaví, pře- hled, listina, rejstřík. Šp. — H. /ist, Haupt- schuldverschreibung, list na dluh rukojměmi opatřený. Žer. Záp. I. 48. Komu se dobrá vůle udělá, má ku všemu právo, což v hlavním listě jest. Kn. Tov. kap. 180. (Gl. ) Hlavní summa, die Hauptschuld (jistina půjčená ne- počítajíce úrokův). Slibujeme hlavní summu i s úroky zaplatiti. 1482. Odkudž hlavních sum neb jistin, ale samých úrokův platiti není. Sn. 1607. (Gl. ) — H. = základní, Haupt-, Grund-: věc, pravidlo, otázka, článek víry. S. N. — H. = výborný, valný, Haupt-, vortref- flich. Jg. Má hl. appetit (chuť). To je hlavní střelec, umělec. Jg. — H. = předepsaný, úřední, H. míra, korec, loket. L. Eiehmass. — H. Hlavní peníze (za zabitého). Vz Hlava.