TichoTicho, still, vz Tichý. — T., tichoučko, tichounko = tiše, still; v jižních Čechách: tícho. Kts. Ticho, vše tichounko. Rkk. Ty seď t. a mlč. Plk. T. spáti. D. Ticho! ruhig! Nuž ticho! Dch. Mrtvý v zemi zakopaný ticho leží v hrobě. Mor. Tč. Je ticho, ani nepškne, ani nešeptá, ani nemrká, ani ne- muká (parataxe = že ani nemuká). Brt. (S. 140. ) T. mluviti (pošeptmo). Us. Tč. Jak dostal, sedí ticho ani nepškne. V již. Mor. Šd. Bylo ticho jako v hrobě. Us. Šd. T-o po celém domě bylo. Us. Ale jakkoli ticho nyní, ale mračí se se všech stran, tak že se obávati jest, že brzy nějaké noviny usly- 216* šíme. Žer. 347. — T., a, n. = tichosť, dieStille. V dolině bývá ticho a parno. Sych.Přetrže se ticho. Rkk. 41. Já tomu tichunevěřím, ich traue dem Landfrieden nicht;Pokoj a ticho, Friedens- u. Ruhestand. Dch.Ticho, že bych počul mušku prebruknút.Slov. Dbš. 43 Hrobové t. Us. Nastane-live společnosti ticho, má někdo nohy kří-žem přeložené. Mus. Je tu ticho, jak dybymák sél. Morav. Brt. Je tu t., že by bylomyš šustnouti slyšeť. Us. Šd. Rozhostilo set. hrobové, že nikdo ani nedutí, nikdo ne-hlesl. Us. Ktk. Ó to ticho kochané! kdy semně ho dostane? Sš. Bs. 34. Co v tichuvzešlo, zdárněji prospívá; hlučný počátektichý konec mívá. Pk. — od čeho: odvětrů. V. — Z ticha, po tichu = ticho, tiše,still, sanft. Z ticha mluviti. V. Po tichu jíti.D. Je se milá žalovati po tichounku v borce.Rkk. Buďte po tichu. Us. Tč., Šd. Pod sy-nečkem z ticha koně kráčé, galanečka pře-žalostně pláče; Dva kohóti mlátijó, slepicanim věje, kapón chodí po patře, z ticha senim směje; Hraj muziko, hraj z čicha nadunaj, budem se ubírat na milého kraj. Sš.P. 306., 696., 798. (Tč. ). Královna by potichu. Kat. 2521. Po tichoučku povídala.Kn. poh. 192.
