Polívka, polévka, polévečka, polí- večka, polévčička, polívčička
Polívka, polévka, polévečka, polí- večka, polévčička, polívčička, y, f.P., svařená břečka vodnatá z rozličných masi- tých neb i bylinných částí, za pokrm slou- žící. Vz S. N. Die Suppe. P. k snídaní, syrná, Käse-, V., čočková, Linsen-, z vody, vodová, Wasser-, z vajec, Eier-, vinná, z vína, Wein-, zapražená, na Mor. zasmažená, Einbrenn-, zelná (zelnice, kysel), ztracená (zerfahrene S.), D., čistá, lauter, hovězí, bobová, Boh- nen-, bylinná, z bylin, Kräuter-, kroupová, z ječných krup, Gersten-, hrachová, Erbsen-, hubná, houbová, z hub, Schwamm-, kmínová, s kmínem, z kmínu (kmínovice), Kümmel-, kapaná, kapanka, Hader-, s kroupami, krou- pová, Kraupen-, mléčná, z mlíka, mlíková, Milch-,moučná,Mehl-, masitá, z masa, Fleisch-, postní, Fasten-, z nudlí, nudlová, Nudel-, s jaterními knedlíčky, Leberknödel-, kyselá, Sauer-, pivná, pivní, z piva, Bier-, rýžová, 7. rýže, Reis-, rybná, z ryb, Fisch-, sedlská (úkrop, na Mor. česnečka, Knoblauch-), sílicí, Kraft-, ze slepice, Hühner-, ze švestek, Pflau- men-, švábská, schwäbische, žebrácká nebo chlebová, Brod-, Jg., želví, Schildkröten-, Rk., švábská (úkrop, u Jindř. Hradce), Sř., z kyselého mléka s chlebem (lundák, na Mor. též: klechtaná, klechtanka), Šp., strou- haná (strouhanka), drobená, Knollen-, Us., zkysalá, drůbková, drobečková, z husy, masní (z masa, Fleisch-), Šm., račí, Krebs-, žabí, Frosch-, chřestová, Spargel-, ze štiky, Hech- ten-, dršťková, Kuttelfleck-, bramborová, Erd- äpfel-, vlašská — jed, das Gift, Mus. 1858. p. 370., trdlová n. trdelní, trdelnice = jitr- nicová, Wurst-, Hanka, hovězí hnědá, schwarz, z huspeniny, Gallert-, S. N., krupičná, Gries-, silná jarní (Frühlingskrartsuppe, consommé printanier), Dch., z česneku, česneková, Knob- lauch-, Er. P. 427., kašová (jahelná) mléčná n. zasmažená, lukšová (lukšovice = z nudlí). Us. na Mor. Hý. Vz Česnekovica, Kmíno- vica, Zemákovica, Čočovica, Kašovica, Fa- zolovica, Hříbovica, Kyselica, Drobkovica, Stěrkovica. Ta p. je jako kec = hustá. Us. P. hustá jako kujác (snad že by ji na kyji mohl táhnouti). U Uher. Hradiště. Tč. Lžíce polívky. P-ku vařiti; na stůl nésti, dávati. Jg. Pod p-ku nadrobiti. D. P-ky lžícemi berou se. Kom. Přijďte k nám na drobet polívky (k jídlu). Zvu vás na lžíci p-ky. Dch. Do p-ky housky, chleba, svítku, drubků nakrájeti. Dch. Ústav pro p-ky, Suppenan- stalt. Dch. Kdo pije moc polévky, tomu se drží pohromadě uši. Kda. Neumí ani p-ky uvařiti (strojiti). Vyňali mu z hrachu slaniny a maso z polívky (vzali mu dobré a špat- ného nechali). Rozliti si u někoho p-ku. I)., S. a Ž. Na p-ku tučnou naříkati (dobře ho- dovati). Vz Blahobyt. Č. Kdo dlouho p-ku jí, bude dlouho živ. Č. P. grunt, maso jen špunt. V Kunvald. Msk. Prodej p-ku, kup si lžíci (Cf.: Sukni zastavil, košili vyplatil). Prov. Dostati od koho jazykovou p-ku (domluvu). Č. Jedl jazykovou p-ku (byl vylán). Vz Domluva. C. Dostals dršťkovou polívku (byls hubován). Us. Naknniti koho vlaskou p-kou (otráviti). Vz Otráviti. Č. Ne- dobře p-ku jísti, do které jsme nedrobili. Šm. Mnoho kuchařů p-ku buď přesolí aneb nedosolí. Kdož s nimi kdy p-ku jedli, mu- sili jim ji masem platiti. Laciné maso, zlá p. Když jste si p-ku uvařili, já vám dám na pepř. Jg., Lb. Vz Pozdě. Nahltal se dvor- ských p-vek (má jich dosti). Sych. Dobrá p. při dvoře, než vysoko skákati. Mus. — Vz Maňata.