Zmije
Zmije, e, f. (zastr. zmija, e, f., zmij, e, m.), zmijka = had, die Schlange. D. Vz Mkl. aL. 131. V MV. Nepravá glossa. Pa. — Z. = had jedovatý. Zmije, viperidae, die Vipern. Zmije obecná, pelias berus (lišťák, Kreuzotter); písečná, vipera ammodytes, rohatá, cerastes cornutus. Vz Frč. 331., Schd. II. 485., 486. Z. ozdobná či řetězovitá, die Kettenviper, vipera Russellii v. elegans; z. šupinatá, v. aspis; z. žlutá, alecto curta, Odb. path. III. 962., 973. Z. vraná; z. hnědá, v. chersea; z. skvrnitá, v. aspis; z. útočná, v. arietans, die Puffotter; z. drsná, echis, die Ranhotter; z. paví, echis arenicola; z černá. Vz Brm. Žv. zv. III. 457., 458., 460, 474., 478., 483., 485., 494., 491. Z. úkladů Vrch. Myth. I. 216. Na zámku se čiernou zmijou bunčuk rozpína. Btt. Sp. 180. Jak by v mnicha zmije Blesku sjela. Hdk. Schá- zela, jakoby ji zmije pily. Us. Jed pekelné zmije, len jej krv obmyje. Na Slov. Tč. Gore ptencem, k nimže zmija vnoří. Rkk. 74. Vz Zmijovitý. — Z., coluber herus, die italienische Viper, Natter, Ja., die Haus- schlänge, Unke. D. Domovní had, boa. Kom. Jan. 213. — Z. = slepýš, die Blindschleiche. Na mor. kopan. Brt. — Z. = plivník. U Místka na Mor. Škd.