KouřKouř, vz Mkl. Etym. 148. K. černý, hustý, smrdutý, milířský (z milíře), der Meiler- rauch; vodnatý, modrý, modravý, přižloutlý. hnědý, světlošedý atd. Sl. les. Má to chuť kouřem, es schmeckt nach R. Dch. Je tu kúřu, že može pantoky věšať. Zlinsky. Brt. Hádanka: Otec se rodí a syn po střeše běhá. Km. 1886. 719. — K. = mhla. Kouř vrchový, der Höhenrauch. NA. V. 384.
