Bob
Bob, faba. Byl. 15. stol., Sv. ruk. 322. B. německý, turecký, f. vulgaris, obecný, f. vicia minor, Sl. les., boby sv. Ignacia, faba sct. Ignatii, Ignatiusbohne, Nz. lk., aviňon- ský. Kk. 234. Vz KP III. 254., Rstp. 394., 1660., Kk. 255., S. N., Rosc. 167., Kram. Slov. 39., ČI. 29., Čl. Kv. 387., 388., Sal. 937., Schd. II. 309., FB. 105., Sbtk. Rostl. 303., 341. ,555. Boby k jídlu upravené: boby vařiti, bílé boby na kyselo se slaninou, dle francouz., englického způsobu, s octem, v octě s cukrem, lámané, s hnědým máslem, boby zadělati, v plechových n. skleněných puškách zadělati, v slané vodě zadělati. Šp. B. ka- labarský v léčení. Vz Čs. lk. II. 172., Hl. 28., 252., IV. 206., 211., 133., 348., V. 155., VI. 371., 380., IX. 69., Slov. zdrav. 32.