Cukr
Cukr. Na Slov. cukor, kru. m. — Koakový oprav v: kvakový. C. = prvek rostlin svou sladkostí od jiných prvků se lišící a přidaným kvasem líh dávající. Rostl. I. 142. C. = uhlo- hydraty chuti sladké, rozpustné ve vodě a líhu a rozkládající se kvašením s kvasnicemi na líh a kyselinu uhličitou. Schd. I. 400. C. = sladidlo, které z cukrnatých rostlin- ných šťav se vylučuje a jako drobně kry- stallovaná hmota obyč. v homolích se pro- dává. Vz Kram. Slov. Cf. S. N., Mkl. Etym. 30. C. v hůlkách, Stangenzucker, Dch., léko- řicový či z kořene lékořicového, Süssholz-, Glycyrrhizin, slizký, Schleim-, bílý (melis), ke kryti, Deck-, vápenatý (cukran, Zucker- kalk), ovocný, Fracht- (vz Šfk. Poč. 512., Schd. I. 402.), rozpuštěný a roztavený, Schmelz-, masný (z masa, das Inosit), drob- kový, Krümmel-, normalní či pravidelný, Normal-, přeměněný (invertní, Invert-), po- larisačni, polarisirend, z bramborového sy- ropu, Kartoffelsyrup-, teplem zahnědlý (ka- ramel, der Karamel), sosnový, der Pinit-, pektinový, Pektin-, jasný, hnědý, tmavý, modravý, hranitelný, pálený, zrnatý, hrubo-, drobnozrný, vlhký, suchý, olejnatý, připálený, kvasitelný, gährungsfähig, krupicový, smrad- lavý, skelnatý, beztvarný, přičmoudlý, vy- točený, řeřabinový, der Sorbit, vyvařený, Koch-, Šp., hroznový (ze škrobu v hroznech, švestkách, hruškách atd obsaženého, cf. Šfk. Poč. 511., Schd. I. 402.), mléčný (ze sladké syrovátky), Prm. III. č. 15., vz Šfk. Poč. 514., Schd. I. 402., třtinový, vz Šfk. Poč. 513., Schd. I. 400., bramborový, mannový, Schd. l. 402., škrobový, Schd. I. 399., 402. Cf. Rosc. 24., 38., 39., Rst. 32., 403., silič- natý (anisový, elaeosacharum anisi, Anisil-; oranžový, e. aurantii, Pomeranzenol-; sko- řicový, e. cinnamomi, Zimmetöl-, citronový, e. citri, Citronöl-; fenyklový, e. foeniculi, Fenchelöl-; macisový, e. macidis, Macisöl-; z máty peprné, e. menthae piperitae, Pfeffer- minzöl-; vanillový, e. vanillae, Vanillenöl-; Oel-, Nz. lk., z růží strojený, Rosenkonserve, klihovitý, Leim-. Sl. les. Spotřeba, vzorek, polarisování, váha, cena, zkouška, tvoření, určení, kus (Klumpen), výroba, přívoz, vývoz, dovoz, převoz, zbytek, obsah cukru; daň, clo z cukru; sekáč, pytel, truhlík, mlýnek, půda, stůl, forma, sud, čistírna, raffinerie na cukr. Šp. C. proti hlístám, pro prsa, z jehličin smrkových. Vz Čs. lk. II. 215., V. 316. C. na lom vařiti, den Z. zum Bruch kochen. Sp. C. zavařený, černý, červený, zelený, žlutý. Hnsg. Ďábel má mnoho cukru a hřích činí sladký. Lpř., Sb. uč. Vz o c. Rstp. 1712., 1713., 1047., Kk. 11., 107., 121., 231., Šfk. 546. — C. olovný = olovo v octě rozpuštěné (jest jedovatý), octan olovnatý, sůl olovná, essigsaures Bleioxyd. Šp., Prm. III. č. 15., Nz. lk., Šfk. Poč. 446., Schd. I. 381. — Ku konci vynech: tukový glycerin. Chym. — C, a, m., os. jm. C. z Tamfeldu. Vz Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. II. 58., 71.