ČápČáp, ciconia. Č., ibis. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 58. Č. obecný (bílý), popelavý, hnědý, sedlozobý, mycteria sene- galensis. Holub. Cf. Schd. II. 468., 431., Frč. 347., S. N., Kram. Slov. 72. Č. u ka- luže klapá. Kká. Td. 177. Č. nosí děti. Vz Sbtk. Výkl. 27. Chytili čápa (narodilo se jim dítě) Us. Kšť. Lítá jim č. kolem stavení (čekají rodinu). Us. Msk. Blaze dítěti, dokud vidí čápa lítati (dokud myslí, že č. děti při- náší). U Žamb. Dbv. Když zima přijde, zvědíť čápi, co jsou v létě klektali. Bž. Člověk není č., aby svět čistil. Pk. Pověry o čápech vz v Mus. 1883. 487. — 365 ptáku, 52 čápů, 12 kurotví a 3 vejce snesli (365 dní, 52 neděl, 3 boží hody). Mor. Brt. — Č. = holubí jméno. Mor. Brt. — Č. = škraloup na smetaně. To je čápů na kávě; Jí ráda čápy. V Počátecku. Jdr. — Č., os. jm. Mus. 1880. 491. Č. Jan. Blk. Kfsk. 475., 968.— Č., hrad u mě. Dubé. Vz S. N. — U Čápů v Praze. Tk. II. 533.