Drozd
Drozd. Vz Mkl. a L. 285., Et. 51., Šrc. 57., Mz. v List. filol. VIL 162. Drozdi, turdinae, die Drosseln. Brm. II. 2. 154. D. skalní, petro- cinela (turdus, monticola) saxatilis, die Stein- drossel (Sl. les., Frč. 355.); malý či modrý, monticola (petrocinela) cyanea, die Blau- drossel (Sl. les.); obecný či drozen, turdus musieus, die Drossel (Frč. 355., Schd. II. 441); hebkoperý, t. molissimus; rudokřídlý, t. fuscatus; černohrdlý, t. atrogularis; Nau- mannův, t. Naumannii; rudohrdlý, t. rufi- collis; plavý, t. pallens, t. obseurus, die blasse D. (Frč. 355., Sl. les.); sibiřský, t. 8ibiricus; stěhovavý, t. migratorius, die Wan- derdrossel (Sl. les.); Swainsonův, t. Swain- sonii, Pallassův, t.Pallassii; horský, t. dauma; mnohohlasý, mimus polyglottus; Karolínský, galeoseoptes caroliensis; hnědý, mlatec, har- porhynchius rufus; drozdi hřmotiví, tima- liidae, žvatlaví či píčaly, timalia. Brm. II. 2. 142., 144., 154., 159., 166., 168., 170., 175. Cf. S. N., Kram. Slov. D. rákosní (rákosník veliký), turdus arundinaceus (calamodyta), die Flussnachtigall; d. samotář, t. eremita, die Einsiedlerdrossel; vodní, t. turquatus, die Meeramsel; lesklý, t. nitens, die Glanz- drossel; zpěvný = d. obecný. Sl. les. D. pokřikuje uštěpačně na hofera jedoucího s tragáčkem do lesa na sucháří: ,Kmotr Fiala jede na drva, nemá vozíka ani koníka,´a ptá se ho: ,Půjdeš hore alijú?' Bačovi na salaši posmívá se: ,Pes (= zlý pastýř) valach, žere sýr, žere sýr a já nic, a já nic? Brt. v Km. 1886. 378. — D. = souhvězdí. Vz Stč. 7. 25. — D. Jos, dr. a docent ve Vídni. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 196.