5 Amygdalin
Amygdalin, u, m., v lučbě = hořce chut- nající látka obsazená hl. v hořkých mandlích, der Amygdalin. ...

5 Babí
Babí. Ř. o. za Jg.: Něm, der Sommer- faden. Dch. B. léto = předjesení, der Vor- herbst. Sl. les. B. léto ...

1 Bělák
Bělák, a, m., Villach; 2. alpský zajíc, Alpen- hase. — B., u, m., rostl. B. hořký (kříšť, prašivec, houba), ...

5 Bobřek
Bobřek, bobrek, řku, rku (či bobřeku?), m. = vachta trojlistá, trojlistník, jetel vodní či hořký, trojice ...

5 Bylina
Bylina. Vz Mkl. Etym. 26. B. = dvouletá rostlina. Vz Rst. 309., 401. B. česneková, vz Česnáček (Rstp. ...

9 Cizina
Cizina jest hořký kořen. Br. Včk. 217. ...

5 Colombo
Colombo, a, n. = hořký prostředek sliz- natý. Slov. zdrav. ...

10 Čert
Čert. To se zrovna čerti žení (je-li veliké povětří). Kšť. Poh. 260. Čo čerta poženieš do sedemdesiatich ...

5 Červený
Červený, Č z k: krev-červený. Gb. Hl. 109. Cf. Mkl. Etym. 33. Č. jako měsíček na úplňku (hl. když vychází). ...

5 Česnekovník
Česnekovník, u, m., cedrella, die Ce- drelle, Rostl. Č. hořký, c. odorata, východo- indijský, c. tuna, ...

6 Dětel
Dětel. Mkl. Etym. 41. V MV. nepravá glossa. Pa. Kozí d. = kozí jetel, čilimník obecný, laburnum vulgare. ...

6 Dopěrák
Dopěrák, u, m., potalia, die Potalie, rostl. D. hořký, p. amara. Rstp. 1069. ...

6 Dřevo
Dřevo, lignum; dříví, ligna. Ž. wit. 1. 3., 148. 9. Dr-bvo z drůvo, dru. Mkl. aL. 5., Etym. 42. Strsl. ...

10 Hladký
Hladký. Pan Hladký (hlad) je hořký host. Jrsk. XX. 1a. 219. ...

6 Hlavatička
Hlavatička, y, ť. = lžičník lék. či hořký jetel, cochlearia offieinalis, das Löffelkraut. U Bystřice ...

1 Horčák
Horčák, horčák, u, m., horský tvaroh, Gebirgsquark, -toppen; také hořký sýr. Us. v Krkonš. — H., Bitterbier. ...

1 Horkosť
Horkosť, i, f., die Bitterkeit. H. mající (hořký). V. — H. = hněv, nevole, žel, ne- chuť, Erbitterung, ...

1 Horký
Horký, hořčejší n. hořčí; horek, řka, řko; adv. hořce, hořko, hořčeji. H. = horký, heiss, zastr. Jád. ...

6 Horký
Horký == palčivý. H. vítr, Us., pramen, Stč. Zem. 509., půda (písčitá), Dlj., slzy. Vrch., Kyt. 1876. ...

9 Horký čím
Horký čím. Hlava horká samou prací Šml. V. 119. — H. = hořký. H. krmě jakožto pepř, zázvor. Maš. ruk. ...

10 Hořek
Hořek, vz Hořký. ...

6 Hořkásladká
Hořkásladká, é, f. = bylina hořká sladká, lilek sladkohořký, solanum dulcamare. Byl. ...

1 Hořklavý
Hořklavý, hořklivý, náhořký, bitterlich. H. olej. Tys. ...

6 Hořký
Hořký = chuti příkré. Vz Mkl. Etym. 73. H. likér, der Bitterliqueur, mandle, po- kroutka, Šp., jetelina, ...

8 Hořký
Hořký. Vz Gb. H. ml. I. 343., 80. H. houba = nejedlá. Tkč. H. sůl, epsomit. Vz Ott. VIII. 687. a. To ...

9 Hořký
Hořký. H. země, též i slaná neplodná jest i dělaná (zdělaná). Fisch. Hosp. 12. H. lupen = lopucha (chuti ...

10 Hořký čím
Hořký čím: závistí. Jrsk. XXV. 190. — Kdo hořkých věcí okušuje, ten o sladkých nejlépe rozeznati umí. ...

6 Chléb
Chléb z něm. hleib, hlaib, got. hlaiba. Mkl. aL. 138, Rk. S1 Možná, že něm. hlaib je ze slov chljeb. ...

1 Chmelnatý
Chmelnatý, chmelovitý = chmelný, hořký, hopfenbitter, viel Hopfen enthaltend. Jg. ...

1 Chmelný
Chmelný, Hopfen-. Ch. pivo (chmel v sobě mající). Krab. Ch. tyčka. Prk. — Ch. = hořký, nemilý, bitter ...

1 Jetel
Jetel, e, m., dětel, jetélek, jetýlek, tri- folium. Der Klee. J. m. dětel, j změkčeno z d. Vz Souhláska, ...

1 K
K jest hrdelní hláska. Vz Hláska, Jak se vyslovuje, o tom vz G. a sr. Gb. Hl. 19., 20., 22. — Po k následuje ...

1 Kalotník
Kalotník, u, m., hořký pomoranč, citrus vulgaris, bittere Pomeranze. Kk. 230. ...

6 Kodáčí
Kodáčí, n. = lopuch plstnatý, lopoučí, babí hněv, hořký lupen, arctium lappa, das Klettenkraut. Sl. les. ...

1 Kolombin
Kolombin, u, m., alkaloid velmi hořký z kolombového kořene. S. N. ...

1 Komparativ
Komparativ, u, m., lat., srovnavatel. — K. tvoří se trojím způsobem: 1. u některých jmen prídavných na ...

9 Končina
Končina, y, f. Vodní k. = hořký jetel. Slez. Čes. 1. VII 127. Sr. Ščudlek. ...

9 Kotlačka
Kotlačka, y, f. = hořký lupen. Již. Mor. Šeb. 23. ...

1 Kříšť
Kříšť, ě, m., houba, jinak mlíč, hořký bělák, der Pfefferschwamm. D. ...

1 Ký
Ký, ká, ké, s ž: kýž, = jaký, který, welcher, qui. Ký je tázací zájmeno, ale užíváme ho z pravidla jen ...

1 Lavor
Lavor, u, m., z fr. lavoir (a to z lat. la- vare = mýti), umyvadlo. Us. — Na Slov. veliký, hořký hřib. ...

1 Likér
Likér, u, m., líhovka (Rk. ), vz Líh, Ko- řalka. Z fr. liqueur, kořeněná a přeháněná kořalka, pálenka, ...

1 Lilek
Lilek, lku, m., lat. solanum, něm. Nacht- schatten. Z lat. lolium, Mz., 57. Vz Čl. 73., Kk. 185., FB. ...

1 Limonka
Limonka, y, f., statice, die Statice. Li- monee, statice limonium, Limonienkraut. — L., pyrola rotundifolia, ...

6 Lopucha
Lopucha = kodáčí, lopoučí, babí hněv, hořký lupen. Sl. les. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Rosc. 129., ...

6 Lunkvorec
Lunkvorec, rce, m. = hořký dětel, meny- anthes trifoliata, der Bitterklee. Mllr. 68. ...

1 Lupen
Lupen, u (dříve gt. také: e), lupének, lupínek, nku, m. — L., řepík, lappa, die Klette, das Klettenkraut. ...

1 Maďal
Maďal, u, m., rostlina. L. obecný (jirovec, divoký kaštan, aesculus hippocastanum, Ross- kastanie, Kk. ...

9 Manžel
Manžel, a. Gt. m-le jen odchylkou. Gb. H. ml. 1. 83. Každý m. ořech hladký, často hořký, zřídka sladký. ...

6 Mombín
Mombín, u, m., spondias, die Mombin- pflaume, rostl. M. brunátný, s. purpurea, žlutý, s. lutea, bakulatý, ...

2 2. Na předložka
2. Na předložka pojí se s akkusativem a lokalem. I. S akkusativem určuje předložka na 1. místo, k němuž ...

10 Nahonoh
Nahonoh v II. 27b. za Náhořký polož za Náhonka. ...

2 Náhořký, nahořklý
Náhořký, nahořklý, málo hořký, bitter- lich. V. ...

2 Nemoc
Nemoc, i, f. (chybně gt. nemoce), dle ,Kosť; nedostatek zdraví, neduh, choroba, protiva zdraví, die Krankheit. ...

10 Nemoc
Nemoc jest hořký host. Zvon V. 539. ...

9 Nenadějnosť
Nenadějnosť, i, f. Mluvil o n-sti mé lásky. Pal. Záp. I. 130. N. pomoci. Pal. Děj. IV. 1. 423. Hořký ...

2 Nostřek
Nostřek, u, m., Enzian, eurythalia. N. hořký (hořec malý, hořepník), kopinatý, polní, jednokvětý, lužní, ...

6 Nuhonoh
Nuhonoh za Náhořký oprav v: nahoroh. ...

2 Olej
Olej, e, m., z lat. oleum, na mor. Zlínsku oléj, Brt., das Oel. O., tuk rostlinný (Pflanzen- fett), který ...

9 Otrava
Otrava, y, f., Solanum dulcamare = lilek sladkohořký. Na mor. Slov. Mus. ol. VII 78. ...

2 -ounký
-ounký, přípona jmen přídavných zdrob- nělých. Taková jména přídavná tvoří se od jmen přidav. neurčitého ...

2 Pakostničí, pakostničný
Pakostničí, pakostničný, Gicht-. P. lámání, Kn. lék., otoky. Rostl. — P., co z pakostníku jest, Nachtschatten-. ...

2 Pěnohořký
Pěnohořký člověk, gallsüchtig. Jg. P. nemoc, Jád., zimnice. Háj. ...

7 Pěnohořký
Pěnohořký, oprav v: pěnohorký. 16.stol. Pal. Rdh. I. 90, Ruk. kd. ...

2 Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko
Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko, a, n. — P., nápoj vůbec, das Getränk. Od pi (pi-ji). — P., ...

2 1. Plouti
1. Plouti, pluji (zastr. plyji), pluj, -je (íc), (ploul) plul, utí; plynouti, nul, utí; plo- vati, plovám ...

2 Potměchuť
Potměchuť, i, f., psí víno, sladká vrba, myší dřevo, červené neb vodní psinky, Klek sladkohořký, Solanum ...

9 Povinnosť
Povinnosť. P. je hořký host. Tům. Ml. 264. ...

2 Přehořký
Přehořký, sehr bitter. P. pláč, hněv, hořkosť. Br. Přehorliti se, il, ení, sich übereifern. Sm. ...

2 Při
Při, předložka s lokalem. —1.O místě znamená blízkosť bezprostřednou, blízko u, ne- daleko od, čemu po ...

2 Přihořčivý
Přihořčivý = příhořký, bitterlich. Slov. ...

2 Přihořklý, příhořký
Přihořklý, příhořký, trochu hořký, bitter- lich. Vz Při-. P. chuť, Puch. kořen. Byl. ...

3 Rozlišovaní
Rozlišovaní, n., rozlieha, die Dissimila- tion. R. záleží v tom, že přídech j předchá- zející souhlásku ...

3 Řebřík
Řebřík, u, řebříček, čku, v obec. mluvě žebřík, žebříček, m., Leiter, f. Vz Rebr. R. se skládá ze dvou ...

3 Řepík, u, řepíček
Řepík, u, řepíček, čku, m., agrimonia. R. lékařský (řepíček, starček), a. eupatoria, der Odermennig, ...

3 Sladká hořká
Sladká hořká = lilek sladkohořký, So- lanum dulcamara, das Bittersüss. Rostl. 1122. ...

10 Sladké
Sladké, n., ve funkci substant. Jedno sladké mezi dvěma hořkými. Hugo. ...

3 Sladkohořký
Sladkohořký, bittersüss. S. lilek. Jg. Život dvorský s-ký. Č. M. 321. Vz Sladká hořká. ...

3 Sladký
Sladký; sladek, dka, o. Cf. lat. suavis m. svadvis, skr. svädus. Gb. Hl. 94. Strsl. slad?k?, dulcis, ...

7 Sladký
Sladký. Mkl. Etym 313. S. jako stred. Val. Brt. Kdo neokusil kyselých věcí, není hoden sladkých. Sdl. ...

10 Slavie
Slavie Slavie! O Slavie! ty jméno slad- kých zvuků, hořkých památek atd. Koll. Sl. dc. II. 143. ...

3 Slinění, n
Slinění, n., das Geifern. Vz Sliniti. Taký (hořký) má býti pláč na hřiechy, ne falešné s., jež činie ...

3 Slovo, slůvko, slovko, slovíčko, slo- víčko, slovečko, slovénko
Slovo, slůvko, slovko, slovíčko, slo- víčko, slovečko, slovénko, a, n.; v pl. dříve také: slovesa. Rkk. ...

3 Složený
Složený; složen, a, o, zusammengelegt, zusammengesetzt. Složenýma rukama seděti. Jel. List s-ný se pečetí. ...

3 Smrť
Smrť, i, f., v pl. smrti = způsoby smrti, die Todesarten, Todesfälle. S., strsl. s?-mr?-t?, lít. mirtis, ...

3 1. Sud, u, soudek
1. Sud, u, soudek, dku, soudeček, čku, m. — bečka, bečva, bečice, bečička, das Fass. Šp. S. vinný. V., ...

3 Šišvorec
Šišvorec, rce, in., malá šiška jako na bríze, das Zäpfchen. Zlob. Š-rec, julus, die Kätzchenfrucht, plod ...

3 Škrkavičník
Škrkavičník, u, tu., škrkavečník, u, m. = škrkavičný n. římský hrách, lupinus, die Feigenbohne. Rstp. ...

4 Tlustorub
Tlustorub, u, m., couepia, die Couepie, rostl. T. hořký, c. guianensis. Rstp. 471. ...

4 Traňk, u, traněček, tranček
Traňk, u, traněček, tranček, ečku, traňklík, traňklíček, čku, m, z němec. der Trank = nápoj. Jg., Rk. ...

4 Trlič
Trlič, e, m. = hořec hořký, prostřelenec, gentiana amarella, die Enzianwurzel, rostl. Slb. 379., Nz. ...

4 1. Trojan
1. Trojan, u, m. = třílistník. Vz toto. Slb. 275. — T-y (Trojerovice), ves u Kralovic. — T., ein ...

4 Trpký
Trpký, kompar. trpčí nebo trpčejší, na Ostrav.: trptější. Tč. Strsl. tn&p-ŁkT., acer- bus, koř. trp, ...

10 Třílistka
Třílistka, y,. = hořký jetel, vachta. Nár. sbor. VIII. 139. ...

4 Třílistník
Třílistník, u, m. = trojlistník, jetel vodní, hořký, trojice vodní, trojan vodní, bobrek, vachta trojlistá, ...

4 Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...

7 Učení
Učení = nauka. Každý vždy něčemu věřiti musí v každém učení, coj' ho na světě. Št. Kn. š. 7. — U. = učení-se. ...

4 Učiniti
Učiniti, il, ěn, ění. Vz Činiti. — U. = udělati, thun, machen; způsobiti, spraviti, hervorbringen, zu ...

4 Vítod
Vítod, u, m., polygala, die Kreutzblume. V. a) pospolitý, p. vulgaris: větší, major, ostrokřídlý, oxyptera, ...

4 Vlasokvět
Vlasokvět, u, m., trichosanthes, die Haar- blume. V. obecný, t. anguina, okurkový, t. cucumerina, hořký, ...