Hodina
Hodina, hodinka, y, f., hodinečka = čas, die Zeit. Ještě máš dosti hodiny (času). St. skl. Hodina jest nám z lože povstati. Troj. — H. = čásť dvacátá čtvrtá dne přirozeného, die Stunde. Nyní počítáme toliko 12 hodin od půlnoci do poledne a od poledne do půl noci; ještě v 17. stol. počítali 24 hodin po- čínajíce od západu slunce, a to byly hodiny podlé orloje (z lat. horologium); nyní podlé půlorloje. Jg. Padla hodina (bila). Odbila pátá h., odbilo pět hodin. Kolik jest hodin? Pátá již bila (hod. ). O které přijdeš (hodině) ? Na Moravě říkají: O kolika přijdeš? Brt. Co hodina (každé hodiny, ustavičně, bedlivě). V. O páté h-ě; půlnoční, polední h.; ani ho- diny nespával. Nt. Okolo osmé hodiny ně- mecké. Skl. Mezi jedenáctou a dvanáctou na českém orloji. Břez. Lid věda o tom, toliko pěti hodinami ho předešel a úmysl jeho mu zkartil. Skl. Vyvolávati hodiny. D. Ponocný troubí noční hodiny. Půlnoční h., ranní. Us. Hodiny bijí hodiny. D. Rozvrh hodin ve škole. Na hodinu. Jíti hodinu. V nešťastnou, zlou h-nu, po malé h-ně. Pij ten lék každou hodinu. Us. H. k odpočívání, k střídání (u horníkův). Vys. Co h., to novina (každá h. něco nového přináší). Lb., Mt. S. Ví, kolik hodin bije. Vz Vtipný. Lb. — H. = jistý, vyznamenaný čas, eine bestimmte Zeit, Stunde. Jg. O svojích hodinách klademe se a vstá- váme. Jg. Od té hodiny a chvíle. V. H. učení. Až do té hodiny. V. H. smrti, h. smrtelná. Us. K hodince poslední se bráti. D. K ho- dince smrti pracovati. V. Při poslední ho- dince smrti. V. Do hodiny leží (na smrť leží). Ros. Hodinka se mu dosýpá (umírá). Kram. Hodinku někomu zvoniti (umíráčkem). Us. Do poslední hodiny bojovati. Har. Vy- plácí na hodinu. Jg. Nevíte ani dne, ani hodiny, kdy Pán přijde. Jg. Hodiny = denně po domech dávati. D. Jestliže by pak který soudce k hodině ( zur bestimmten Stunde) do soudu zúmyslně nepřicházel. Pr. Pěkná hodina (o posvícení čas mezi službami bo- žími a jídlem). Jg. Jedna hodina mnoho spraví. Us. Každou h-nu ho čekají. Us. H. opako- vací ve škole. Us. Soudce k též hodině při- cházeti má. Er. V pravous (= pravou jsi) h-nu přišel. Vz Štěstí. C. Ranní h. dobrá hospodyňka. Hrš. Obvyklú hodinú žena po- rodí dítě. Výb. I. 177. (Instr. času). Do h-ny musila jíti z hradu pryč. K. Poh. 496. Musil na, hodinu z domu. Ml. — Jako hodiny = jistě, ganz sicher. Jisto jak h-na (h-ny). Č. To je jak h-na. Vz Jistota. Č. Přijde jak h-na. D. — Šťastná atd. h. (dobrá h. ), příhodný čas. V. Jeď v dobrou h-nu. L. To je muž jako dobrá h. Us. Narozený v nešťastnou h-nu. V. V nešťastnou h-nu přijíti. Ros. V zlou h-nu přisel. L. Netrefil na šťastnou h-nu. Vz Neštěstí. Č. Hodiny jsou nestejné. Prov. Jg., Lb. To je žena jako dobrá h. Ml. — H-ny duchovní, hodinky, die Tagzeiten, Stunden- gebet. H-ny říkati, zpívati. Us. Mniši své hodinky říkali. Har. I. 190. Vždycky s kněžími hodiny v kůru zpíval, své hodiny s velikým náboženstvím říkal. Háj. — Hodinky někomu zpívati, cinkati (= hubovati. Vz Domluva). Us., Č. — H-na u horníkův směr, který střelka kompasu ukazuje. Vys. — Vz Hodiny.