Řepík, u, řepíčekŘepík, u, řepíček, čku, m., agrimonia. R. lékařský (řepíček, starček), a. eupatoria, der Odermennig, Ackermennig, das Leber- kraut, die Leberklette. (FB. 99.). — Ř. větší, lopuch plchý, arctiuin lappa, die Klette, Gross-, Rossklette. Syn : hořký lupen, ši- roké lupení. Reš. — Ř. menší, lappa minor, die Ackerklette, D., aparine, Reš., nouze, das Klebekraut. — Ř., semenice té rostliny bodlavé, knoflíčky, které se šatů atd. pevně přidržují. Ř-ky se chytají, die Kletten kleben. Ř. a oset, lapá et tribulus. BO. Ř. v staniech. BO. Knížete jako ř. se držieše. Dal. — Ř. zaječí. Proti kašli vezmi zaječích řepíku, ztluc na prach se šalvěji. Jád. Ř. jest od (= proti) kašlu. Na Mor. Brt. — Vz Řepka.
