Sladký
Sladký; sladek, dka, o. Cf. lat. suavis m. svadvis, skr. svädus. Gb. Hl. 94. Strsl. slad?k?, dulcis, suavis, pří'p. -?b?. Srov. strind. svädu, lit. saldus. Fk. 221., Mkl. B. 256., 74., aL. 141. 85. Komp. sladší (zastr. slazší, Hus III. 36., 117., slaší), sladčejší, v obec. ml. místy slajší. Vz -ší, Gb. Hl. 103. Komp. sladšl je původem stejný se starším kompar. slazší; rozdíl, že je tu d místo z, nepřipisuji tomu, že by byla přípona jiná, ale tomu, že byl na blízku positiv sladký a ten svým d sváděl, aby so také v kompar. vyslovovalo d místo z, sladší m. slazší. Tak vykládám si také odchylné divokejší a su- chejší. Gb. v List. filolog. 1877. 303. - S , lahodnou chuť vzbuzující, süss; protiva: ky- selý, hořký, slaný. V., Ž. wit. 18. 11. Sladké chuti; sladký jako med. V. S. ovoce, víno (Ausbruch-, Süsswein, Šk.), cukr. Us. Všecky věci sladké jsou přirození lidskému libé. Byl. Nad med sladší. Sych. S. jako cecek (nepříjemně s.); s. až mdlo, ekelsüss. Dch. S. jako cukrový meloun. BN. Horou za s-kou jahodou chodia. Slov. Příliš s. omáčka brzy se vymáčí. Pk. S kého se nikdy do syta nenajíš a milého nikdy nenavolíš. Pk. Kdo chce (užívati) sladkého, musí prve (okusiti) kyselého (trpkého; vz Pracovitosť), Ros., Č., Lb.; Sladké se kyselým sladí; Kyselé slad- kému cestu strojí. Ros. Když se nejlép zdaří, sladké s hořkým se mísí. Kom. Ani sladký, ani hořký. Č. — čím: cukrem, medem. —- čemu, komu. A ovoce jeho jest sladké hrdlu mému. Hus III. 25. — S., o menším stupni lahodnosti, süss. S. mléko (ne ky- selé), nový sýr, voda (ne slaná jako moř- ská), kvašení. Us. (Jg.). Kradená voda sladší a kradený chléb chutnější. Prov. Jg. S. zelí. — S., příjemný sluchu, čichu, süss. Z. wit. 33. 9., 85. 5. S. popěvek. Hdk. Keď ti sladká slova dává. Ps. sl. 78. S. zvuky, hlas, hudba, vůně. Us. (Jg.). Sladké písně zpívá. Kom. — S., vůbec příjemný citu, süss, angenehm. S. paměť (upomínka), V., řeč, Ros., líbání, Puch., usnutí, spáni, sen, vlasť, jméno, Us. (Jg.), hřích. Koll. Po díle s-ký odpočinek. Dch. Vyviň, vyviň svou ručičku, ó božské pacholátko, já do ní vtisknu hubičku, ó sladké Jezulátko; Daj mi dzěvečko sladkej huběnky jako med. Sš. P. 74., 592. Protož die David: Odpočívajte a vizte, že sladký jest Pán: Po- chlebník jest sladký nepřietel, protože ušima sladkú řeč praví a duši kazí; Kdo chce sě ostřieci nepřietele velikého, ostřiehaj sě po- chlebníka sladkého, neb ten urazie viece než nepřietel; Jez stred t. j. požívaj Kri- stova božstvie jakožto nejslažšie vieci. Hus L 136., 154., 260., II. 148., III. 9. (Tč.). — v čem. Budu v jich ústech sladší než med. Boč. — S. v botanice. S. zelina (druh bedr- níku, pimpinella saxifraga, die Bibernelle). S. dřevo n. kořen, glycyrrhiza, lekořice, das Süssholz; hruška, falernum pyrum, die Speck- birn. V.; lupen, vz Sladník; chrasty (na Slov. ouročky), der Ansprang. Us. (Jg.). S. třešně. Cf. Slb. 599., 529., Sladká. — S. = zdravý, gesund, wohlbehalten. Slov. Dch. — S. strup, neduh nakažlivý, der Erbgrind. Ja.