ČervenýČervený, Č z k: krev-červený. Gb. Hl. 109. Cf. Mkl. Etym. 33. Č. jako měsíček na úplňku (hl. když vychází). Kos. v Km. 1884. Č. jako rechtorovo tele (o děvčeti velmi červeném), Brt., jako oheň, jako ka- lina, Mt. S. 1874., jako jiskra (hl. o rukou zimou zkřehlých), U Žamb. Dbv., jako dva- cetník (= bledý). U Hrad. Kr. Kšť. Ohnivě, krvavě, purpurově červený. Us. Pdl. Budu červená jako malina, která je zralá. Brt. P. 137. Č. svátky (= velikonoce). S. N. X. 152., Šb. D. 14. Bylo před červenými vejci (před velikonocí). Us. Č. barva znamená lásku. Sb. uč. Vz Sbtk. Rostl. 48 , Barva (dod.). Č. osutina (jáhliny, odry), der Frie- sel; pruh ve dřevě, der Rothstreifen, řeřa- vosť, die Rothgluth. Sl. les. Č. kniha. Sbn. 300 Jak nemá býť č-ná, dyž jí srdce hoří!; Kulelo se, kulelo ešče červenější (jablíčko); Má milá je č-ná, má milá je červenóčká. Sš. P. 125., 407 , 518. Teče vodička od Ja- vorníčka ladová, má moja milá č-né líčka jako já. Koll. Zp. I. 70. Č-nú stuštičku rada nosím, tak č-nú ako oheň; č-nú suk- ničku rada nosím, tak č-nú ako iskra. Sl. ps. 198. Podajte mi praporce č-ho, neb ta barva zapaluje srdce udatného. Výb. II. 45. Č. rudka, hrudka, bolus, der Röthel; č. ruda železná (krevel, krvavník), der Rotheisen- stein; č. síra, rother Schwefel, der Feuer- schwefel, Rübenschwefel; č. smůla v bochni- cích, rothes Brauerpech in Laiben Sl. les. Č. sirka — živý oheň. Slov. Rr. Sb. Č. pí- skovec, Br. N. 261., sůl krevní, das Ferrid- cyankalium, Šp., kostík, Kk. Fys. 73., lego- vání, Kaizl 149.; papoušek ušlechtilý, eclec- tus graudis, der Riesen-Edellori, Brm. II. 74., kachna, anas fera, die Spiessente, mra- venec, formica rufa, die Holzameise, volavka, ardea purpurea, der Purburreiher. Sl. les. — kde. Je č-na po celém čele. Osv. I. 86. — skrze co. Kristus, chot cierkve sv., jest stkvúcí panenskú čistotu, č-ný skrze umu- čenie. Hus III. 65. — Č. nemoc, červenka, když se objí nebo když na štítrobu pije neskrovně. Ruk. Kd., Kram. Slov. 75. — Č. zvěřina. Bck. II. 3. 135. -- Č. mince. On má list na Hanuše na 41 zl. červených NB. Tč. 14. Zlaté č-né se lvy. List. hrad. 1467. Tč. Sto zlatých č-ných uherských. Půh. II. 398. — Č. moře. Ž. wit. 135. 15., 165. 22. Vz S. N. — V bot. Č. kozlík = montka, zdrojovka, potočka, montia, die Montie. Vz Slb. 563. Č. ořeší = hrachor hlíznátý, lathyrus tuberosus, eine Art Platt- erbse. Ib. 532. Č. psí víno = lilek sladko- hořký, potměchuť hořká, vodní psinky, sladká vrbka, myší dřevo, rýva, Solanum dulcamara, der Nachtschatten; č. bez, sambucus race- mosa, rother Hollunder; č. jahody, fragaria vesca, die Rothbeere; č. náprstník, digitalis purpurea, rother Fingerhut; rybís (meru- zalka), ribes rubrum, die Johannisbeere. Sl. les. Č. trn = kustovnice, lycium, der Bocksdorn. Slb. 357., Mllr. 63. Č. bukvice = betonika, betonica, das Betonienkraut; řípa, beta rubra, rothe Rübe; volový jazyk, an- chusa tinctoria, die Alkannawurzel; lomi- kámen, asplenium trichomanes, rothes Frauen- haar; zvoneček (děravec), hypericum, das Johanniskraut; kamínek, lapis haematidis, der Blutstein; prášek, pulvis alkanae radi- cis, cyprisches Pulver. Mllr. 23, 13, 19., 55., 58.. 84 — Č. potok pod Křivoklátem do Mže (Berounky) tekoucí, Pdl.; přítok Litaivy u Zdic. Krč. v Kv. 1885. 647. — Č. Hlína, vrch u Černolic v Příbramsku. Krč. — Č. Vrch nad Nisou v Kladsku; mezi Pří- brami a Rokycany. Krč. v Kv. 1884. 435. — Č. Pole. Rothfeld, u Kolmara. Šmb. S. II. 73.— Č-ná, é, f., Červená, ves u Milevska; Rothsaifen, ves u Kašperských Hor. Blk. Kfsk. 1201. (v Písecku). — Č. Hora, Roth- herg, ves u Náchoda; zříceniny hradu u Ná- choda; cf. Tk. IV. 381., 382., Sdl. Hr. II. 251.; vrch v pradědských horách na Mor., 1390 m. Km. — Č. Hůrka, samota u Chru- dimě. Sdl. Hr. I. 127. — Č. Věže. Sdl. Hr. 9. — Č. Ulice, rothe Gasse, předměstí v Brně. — Č. Voda, Rothwasser, ves u Zábřehu; přítok Tiché Orlice. Krč. — Č. Zahrádka, Rother Grarten, samota u Smíchova. — Č. Dřevo, Rothenbaum, ves v Klatovsku. — Č-ný. samota u Sedlčan. — Č. Domek, Ro- thes Haus, samota u Berouna. — Č. Důl, Rothenthal, osada u Něm. Brodu. — Č. Dvůr, Červený, samota u Tábora; Rothenhof, ves u Chvalšin, Čechy I. 260., Blk. Kfsk. 1149.; samota u Sušice; Rother Hof, dvůr u Tá- bora a samota u Král. Hradce; Rothdorf, dvvůr u Benešova. — Č. Hrádek, Roth- Hradek, ves u Plzně; Rothenburg, ves u Želetavy; Rothenhaus, ves u Jirkova. Blk. Kfsk. 195, 1040. — Č. Kříž, Rothenkreuz, samota u Polné. — Č. Lis = Žižkov, Žižka- berg, Rothe Presse, samota u Karlína. — Č. Ovčín, Rother Schafstall, samota u Písku. — Č. Potok, Rothfluss, ves u Králik. Blk. Kfsk. 160. — Č. Zámek, Rothschloss, ves u Rakovníka. — Č. Mlýn, u Sedlčan; u Podmokel, u Chvalšin, u Krumlova, Aše (Asch), u Chebu, u Jihlavy, u Ronšperka, u Stříbra, u Stoda, u Klenče, u Volyně, u Svíň, u Bechyně, u Pacova, u Sedlčan, u Přibislavě, u Kutné Hory, u Blatné, u Klatov, u Zavlekoma, u Planice, u Touš- kova, u Písku, u Netolic, u Zdib, u Do- bříše, u Řenčova, u Rakovníka, u Slaného, u Berouna, u Hlubočep, u Unoště, u Tiš- ňova, u Třebíče, Rothe Mühle; u Kolína, u Brna, u Třebíče, u Telče, u Mostu, u Plané, Rothmühle. PL. — Č., os. jm. — Č. Václ. Blk. Kfsk. 1257. — Č Václ. Frant. Vz Slavín II. 244., S N. — Č. Mik. Tk. V. 60. — Č. Ant., prof. v Táboře, nar. 1835. Tf. H. 1. 3. v. 194.
