Běžeti
Běžeti, im, 3. pl. běží, běž, běže (íc), el, eni; běhati, běhávati = rychle jíti; utíkati; pomíjeti; spěchati; sem tam běhati; čerstvě se obraceti, hýbati; téci, plynouti; průchod míti; vztahovati se, hleděti; běhati se = ho- niti se; laufen; fliehen; etwas fliehen, mit ihm nicht sein wollen; eilen; hin und her laufen; sich schnell bewegen; fliessen, laufen; Fortgang finden; Richtung haben, laufen, liegen; läufig sein, rindern etc. — Běhati od běgt. Schl. Běží: kůň, loď, řeka, čas, slunce, voda, hodiny, peníze, pověst', mlýn, pila. Jg., Vys. Kdes běhal? Běží, jako by mu hlava hořela, jakoby ho prutem švihal. C. Běžel, jak běžel. Č. Běžel, jak by letěl. Er. P. 217. Běží, jak skoku stačuje, jako švec s botami, jako švec do trhu. Vz Spěch. Č. Běhá, jako by houby sjed (Vz Lítati). Lb. Běhá jako Ječmínek. Na Mor. Pk. (Vz povesť o Ječmín- kovi v Km. I., 197.) Ty Ječmínku! (= běhá jako Ječmínek). Běží jak zajíc. Pk. Behá. jako zvetrelý — zpochabený, ako šialený. Mt. S. Běží, jako by mu vydral (vybil), až se nad ním práší, sotva dechu popadá. Brt. — čeho, koho (gt.) = pomíjeti, fugere. Lidé nás běži = opouštějí nás. Tkd. Toho světa Běhaje zde bydlím. Pass. Jest k tomu mluveno od nás, muož-li nám to od něho opraveno býti, žeť my rovného a spravedli- vého běhati, nebudeme. Arch. II, 45. — čeho čím: Všemi činy svetské pochvaly b. Pass. — po kom, p? čem (kudy). Pes po laňkách běhá. C, V. B. s čím po rynku. Er. P. 9. B. po jeteli. Er. P. 217. Panská láska po za- jících běhá. C. B. po noze, po ledě, po lesích, Us., D. Krev Běhá po žilách. Lk. Běháše jelen po horách, po vlasti. Rkk. 25. — s kým, s čím: S přítelem. Us. S čepicí po ulici běžel. Jeden s radosti, jiný s zármutkem běžel. Kom. Lab. 23. Že řecké hrdiny s svým králem běžie dnem i nocí kromě cesty v hory. Alx. 1113. Běžte s hákama. Er. P. 257. — čím (kudy): Má poctivosť světem běží. Er. P. 482. Poselstvím. 1). Kůň Běží klusem, skokem, během, D.; hupky, Us., lionem, V., pádem, Jd., jelenem = jako jelen. Kmp. B. hupkem, Sš. Pís. 671., velikým prchem, Výb. I., 194., úprkem k něčemu. St. skl. IV. 399. Řeky šumem Běží. Č. Řeka tokem běží. Har. I. 8. Liška dolinami běží. Zpěv. L, 139. Ne- opatrný brzo (jmění) rozptýlí a bude lotrem běhati. Chč. 382. Hradem běhá, Rkk. 28. — před kým, před čím: Před vozem, Us., před nepřítelem. — od čeho, odkud: Od domu. Háj. Neběží od něho psi s koláčky (nepředá se). Č. — na koho, na co (kam): Na závod, Jel., na potřebu (na stranu). Lk. Srnec běží na pískot, na svist, Šp. B. na nepřítele (stihati ho). Us. — D., Troj. — o co (komu): O závod, Us., o pomoc. V. Běží tu o to, o život, o slávu, D., V., běží o mou hlavu. Šm. Ne o řemen, ale o celou kůži běží. V. Běží o úraz. Us. Běží o dva krále. Br. Běží o jeho hlavu. Běží mu více o hádku než o pravdu. Běží mu o život, Br., o hrdlo. V. — Pozn. Chybně klademe v tomto případě často: jedná se oč. Vz Jednati. — v co (kam): V oheň, Alx. 1127., v závod, v cestu. V. — za kým, za čím: Pes za zajícem běhá, D.; za sprá- vou, za soudem. Jg. Za patami nám běží. T. Hned samy (děvečky) běží leckams za. pacholky. Chč. 451. Za hříchem pokuta v pa- tách běží. Češie za Polany neběžechu. Dal. 36. Koně za. ovsem běží a osli ho dostá- vají. C. (Mdr. 150.). — kam, s čím, k čemu: K pánu s psaním. Us. K cíli. Ros. Hora běží k východu. D. Běže zmilitka ku potoku. Rkk. (50. B. k panence. Er. P. 217. — okolo čeho: Okolo domu, stromu. Us., Jg. Lavice běžely okolo stěn, chybně m.: lavice stály podlé stěn. Bs. — kudy: Voda přes silnici běží. Us. Přes pole. Us. — při kom, při čem: Pes běží při pánu. Us. Při tom běží o mé štěstí. T. I při spra- vedlivých bojích hrozné nesnáze běží. Nz. To při lidech běží. Nz. — Br., Kom., D. — se: O zvířatech. Kráva se běhá = se honí. Us. — D., Br. — aby: Běžel, aby ho spatřil. Us. — Troj . Běží o to, aby neutekl. — pro co: Pro pivo. Us. — proti komu, proti čemu: Proti větru. Us. — Jg., Troj. — z čeho, odkud: Z jednoho místa na druhé. V. Těsto z díže běží. Us. Ze zahrady b. Us. — (kde) na čem: Na ulici b. Ros. Rudy na puře běží = na kolečku rudu n. uhlí v dolech voziti (na vozíku, na hnutu). Vys. — skrze co, kudy: Skrze stromy, skrze lidi. Us. Řeka skrz město běží. Jg.- mezi čím, kudy: Řeka mezi břehy běží. Kom. - mezi co, kam: (Bárta) běží mezi nás s pilností. Kr. P. 42, — v čem: V zahradě. Us. V patách za mnou běžela. Er. P. 373. — Kom. — bez čeho: Bez bot. Bez čepice někam b. Er. P. 355. — se komu: Běhá se mi kapsa = nemám peněz. Šm., Us. — u čeho, kde: U potoka. Us. Něco běží u ohně, (kypí), überlaufen. Jg. — s adv. Úzkostlivě sem tam běhati. Us. — do čeho (kam): Běžel do dvora, Us. Oni (koně) běží do skoku. Er. P. 414.