Běžeti
Běžeti. O tvarech vz Gb. v List. filol. 1884. 451. — abs. Ř. 24. tohoto článku. Běžící účty, laufende Rechnungen, úroky. Us. Pdl. Budeme-li je (slovo) směti, jak leží a běží, v sebe pojati. Kos. Ol. I. 48. Nechati něco běžeti. Sá. v Osv. I. 105. Běž to, jak běž (o nedbalých); Ať to běží, jak běží; Co nemůže běžet, to necháme ležet. Dch. Prodal statek, jak to leží a běží. Us Dbv. Stuoj, neběhej! Výb. II. 45. Jáz běžn. Mst. 1. Běžím. Št. Ř. 106. a. Vzdálil sem sě biežie, fugiens. Ž. wit. 54. 8. Běhá, div si paty neuběhá. Us. Běžel, co mu nohy stačily. Šd. Běhati, jako když se kosinka pálí, jako s troudy = rychle. U Kr. Hrad. Kšť. Běží, jak větr, div si nohy neuběží, jak o základka, jak kula, jak trpělka (stará, ale ještě čilá ženská); běžel, co mohl vy- skočiť. Mor. Brt. Běží, jakoby mu hlava hořela. Hkš. Kdo se běhať vynaučil, ten nebude stád. Mor. Tč. Neběháš-li, nemáš, nehledáš-li, nenajdeš. Lpř., Bž. Kdo sám běží, toho snadno hnáti. Bž. — Ad čeho. Sv. Řehoř světské pochvaly běháše. Pass. 238. A on také Martin neběhá toho a žádá vyšším (právem) naučen býti. NB. Tč. 87. Já dobrého neběhám, což by mezi námi dobří lidé dobrého uhodili. NB. Tč. 290. Toho nebezpečného světa běhaje tuto bydlí. Výb. I. 289. Této chvály neběhajmy. Št. 100. — Ad po čem: po jelenu. Pass. 189. A sám po jelenu běže nábožného Prokopa na poušti nechtě nalezl. Bls. 5. I kniežata po něm (= za ním) běžie. Hr. rk. 213. B. po něm. Št. Ř. 5. b. — komu. Temu běžá slze. Laš. Brt. D. 199. — s čím. Čára ta rovnoběžně s jinou běží. Us. Běží jak s odrnem (kvapně). U Olom. Sd. Běhati jako s terpentinem (kvapně). U Litovle. Kčr. — Ad kudy. Běžel dolů farářkou (polem farářovým). U Solnice. Silnice podél reky běží. Us. Pdl. Na každý den patřiec po všech stranách bieháše, za by jeho kde jdúc spatřila (Tob. 10. 7.). BO. Běží voda Lindava kole dvora fojtova. Sš. P. 421. Běhá dětí po ulici jako smetí. Sk. Mlýn, který skrze zeď běží. List. Hrad. 1441. Té. Lano běží kolem bubnu. NA. IV. 154. — Ad před čím. Běžel před ním jako před smrtí. BN. Kdo před deštěm běží, snadno v louži leží. Mudr. 155. — kam. Běže vesele na tu lúku proti Symforianovi. Výb. II. 44. Otec do města běžal. Pass. 356. Lipolt v šraňky běže. Výb. II. 44. Běž ty, milá, běž ty k farářovi, od faráře běž ty k hrobařovi, aby mně kopal hrob nový; A když přišla neděla, do tanečka běžela; Muž tvůj tě bude bíjávať, budeš ke mně běhávávať, dcerusko moja. Sš. P. 185., 674., 706. Fojt náš to uslyše k tomu hospodáři na pomoc s jinými dobrými lidmi běžel. NB. Tč. 107. Běžel jsem v kout. Kom. Lab. 25. Bystřina v podol běží. Kyt. 1876. 80. K svým bohuom biežal. Pass. 14. stol. Jáť k němu s perem běžeti musím. Výb. III. 33. — oč. Běží o jejich bezhrdlí. V. Běží při tom o otázku. Us. Dch. O vás běží. 15. stol. Neb jemu o právo běží. O. z D. Ty póhony, ježto mezi nimi o tu věc běží, mají státi v pokoji. Půh. II. 550. O jeho hlavu nyní běží. Žal. 128, Nyní vám Běží o vaši vlasť. Abr. 290. — za kým: za holkami běhati. Us. Psík jeho biežieše za ním. BO. Oba dva jsú za ním s dobytými mečmi běželi. NB. Tč. 93. — odkud. A ta ovca běží s kopca; Ztratil jsem pérko od milej běža; Moc je nás, moc je nás, běž Evičko preč od nás. Sš. P. 621., 628., 727. — kde. Potok bystře běží mezi horami. BO. Mráz všem v žilách běží. Vrch. To běží při lidech (jest v obyčeji). Nz. Běží při té věci o to. Us. Dch. — v čem. V tom hřieše běžie obecně lidé. Hus II. 271. — kdy. A že tehdy toho času mnohé příčiny při psaní běžely, jichž nyní není. 1512. Mus. 1883. 363. Již minulý týden jsem o tom běhal (za tou příčinou). U Rychn. Vk. Dnové obecní v času běžíc minú nám. Exc. A pak po žalobách u právě běží (následuje) panský nález. O. z D. — jak. Z domu cvalem bě- žel. Kká. Splašeně běhati (bzíkati, bieseln). Sl. les. Běžeti klusem, Vlč., v závod. Lpř. Rovnou cestou ke krčmáři běžel. Sá. v Osv. 1. 178. Dunaj je hlboký, na široko běží. Sl. ps. 132. Kerý ten kůň tuhší běži, ten tu děvuchu obdrži. Sš. P. 781. Jistě to Kristovo proroctvie plně nynie běžie. Hus I. 351. A bude lotrení (jako lotr) běhati. Chč. P. 101. a. Vz B. abs. (jako ...).— pro koho, proč. Kážeš-li mně pro kvasnice a já pro ně hopkem běžím bez čepice. Sš. P. 670. Bež skoro pre Janíčka. Ht. Sl. ml. 220. — se, streichen (o zvířatech; o ry- bách: tříti). Naše kráva už se běhala. Us. Pije tata, pije mama, šak se nám juž běhá kráva. Sš. P. 647. — s infinit. Neběhají krve proliti (neštítím se). Pass. 793. — se supin. A já běžím tebe lúbat. Sš. P. 670. — Pozn. Tento článek (I. 63.—64.) měl by se ovšem dle vazeb jinak uspořádati, ale musili bychom zde mnoho z původního článku opakovati.