Málo
Málo subst. S málem lida. BO. Dobrého po málu. Dch. Ukrojte si, třeba bylo z mála. Us. Přk. A což tu m. neb mnoho, žádnému jinému neporučím než tobě. NB. Tč. 208. (191.). Pobral jí, což tu bylo, málo i mnoho, dobytek veliký i malý. Půh. II. 26. Měl na mále (života). Tkč. Už je pivo na mále, jde z mála. Us. Tč. Toho je nyní po málu. Us. Pii mále malé starosti. Č. M. 171. Z čoho čo ma byť, to je hneď vod mala. Orl. IX. 248. Z mála málo chudobnému uděluj s vděč- nosti. Glč. II. 184. Málo k malému přidané na mnoho vyrůstá. Tč. Kdo chová málo, mívá mnoho. Sb. uč. Čo ti tam dali? Naj- prv málo, potom cist. Slov. Rr. MBš. — Adverb. Byli pro ni málo desetkrát. Us. Vk. M. pomeškav umřel. Pass. Vezmi pe- níže. o krejcar málo jest. NB. Tč. 15. O ten rozdíl m. jest, může o něj dobrý pokoj býti. Bl. Gr 8. A tak m. na Boha tbá, že . . St. Kn. š. 6. — M., o málo, málem, po málu atd. — skoro. Cf. Bž. 127. Ta hora svú dálí jest odtad dvúcát dní neb malem dále. Kat. 194. Malem dále. Alx. H. 2. 25. Ješčež viece něco malem sprostnějšieho mě- jieše 1'uda pěšieho Alx.H. 340. Cf. o tomto instr. List. fil. 1886. 421. Po těch stáchu málem dálě junoše. Alx. Anth. I. 3. vyd. 35. — Na mále = krátko. Pomeškavše na mále. Alx. Anth. I. 3. vd 36. Panoval dosti na mále. Št. Kn. š. 10. — M. co, kdo atd. To se m. komu poštěstí. Dch. Cf. Brt. D. 165.