Vídeň
Vídeň, dně, f., zastr. Viedně, ě, f., za- kládá se na jméně cizím rodu ženského, die Wieden. Gb. v Listech filol. 1880. 114.; na Slov., Mor. a ve Slez. Vídeň, dňa, m. Tč. Strčes. tvar Viedně má se k pozdějšímutvaru Vídeň jako puščě k poušť, zeměk zem, správcě ku správce. Gb. ib. Sg.nom. Vyednye v Mst. v. 147. V., Vienna,Vindobona, Wien, hl. mě. Rakouska v Dol-ních Rakousích. Vz více v S. N. Moravštíhoši říkávají německým, aby vyslovili: Mojamatka je z Vídňa, ti pak vyslovují: sviňa.Tč. Ješčet jsú poslové moji u Viedni a jážádné odpovědi nemám; Vědětiť dávám, žeťsem p. Děpoltovi poručil, aby u Viednikúpil, což muož najdrahnějšieho peněz přitom nelituje. Arch. IV. 7., 16. (Šd. ). I veVídni lidé bídní. Prov. Jg., Č., Tč., Šd.I ve Vídni mají zuby. Hlš. — V., dňa, m.,Wien, Klein-Wien, ves u Vel. Meziříčí. Tč.Dyba ja věděla, že jich z hrobu zvihnu,nosila bych hlinu od Těšina k Vidňu. Sš.P. 491. — Vídeňák, Vídňan, Vídeňan, a,m., der Wiener-. — Vídeňka, Vídeňačka,Vídňanka, Vídeňanka, y, f., die Wienerin. —Vídeňský, Wiener-. V. (mince nová), pásmo,pískovec. Bř. N. 268., 246. V. ulice, Wiener-gasse, předměstí v Brně; předměstí, WienerVorstadt, v Budějovicích a v Plzni. V. kon-gress či sjezd, les, mír. Vz S. N. Cf. Tf. 8.,40., 47., Tk. I. 628., II. 552., III. 662., IV.744. V. měšťan. V. i. e. peníz. Krejcar má4 v-ské. V. řízky (po vídeňsku), WienerSchnitzel. Dch. Hýlečku Hurákovské, zahrémně za vídenský (? kr. ); počké mně donovýho, já nemám hotovýho. Sš. P. 616.Javorina sa skládá veskrz z v-ho čili karpat-ského pieskovce. Let. sl. VIII. 1. 5. V-skáhora, Kahlenberg. Cf. Holajka. Šd. Nejsemdlužen ani v-ho = nic; Vydal sem se dov-ho (= vydal jsem všecky peníze). Us.Džl. Nemám ani v-ho. Us. Sd. Že jsú oniten purkrecht ne na v-ské, ale na horsképeníze kupovali od Jiříka (cf. Horský =kutnohorský); Kupitel peněz nemaje pod-volil se z núze a z mošenie, aby mu dálepohověl, že mu penězy v-skými třetí pe-nieze platiti chce. NB. Tč. 29., 153. Nazimu sto včel za v-ský, na jaře za krejcar.Us. Šd. Kde v-ský cinká, otvírají se všeckydvéře. Prov. Tč. Jest na v-ský jako čertna hříšnou duši. Tomu by u zadku v-skýneukroutil. Vz Lakomý. Prov. Ani za v-skýmu do vínku nedal. Sych. Cf. Vindra. — V., ého. m., osob. jm. V. Šimon. Žer. Záp. I. 41., 80.