1. Vinný
1. Vinný = od vína, z vína, k vínu ná- ležející, Wein-, V. réva, kmen, keř, les, hrozen, sud, zrno, med, trh, muška, mol n. molek (= opilec). V., BR. II. 712. a., list, Kom., nádoba, Br., květ, lis n. čeřen, tyč, droždí, ocet, polívka (z vína), duch (líh), krajina, rok, desátek, kámen (kamenec, v. stříš n. sůl; vz S. N. ), D., konev, sklenice, sklep, krčma, V., kyselka, Weinsäuerling, Dch., školka (vz Čk. 187. ), droždí. Wein- hefe, Šp., Nz., nemoc, vz KP. V. 155., 179., 181., šenk, 1514., sběrač, sbieránie. BO. V. brání, die Weinlese, NB. Tč. 133., sazenice, luštiny, kožka, kořalka, sady, sklad, dům, Us., kal. Aqu. Z mláta vinného dělá se lour (patěsky). Kom. Ot plodu vinného. Ž. wit. 4. 8. V. kvašení, olej, kyselina (vz S. N. ), Nz., hrozinka, kvasnice, jádro, pecička, kraj, mest, břečka, věnec, besídka, zásoba. Šp. V. spála, der schwarze Brenner o. das Pech, cladospoi-ium pestis (houba tato může skoro veškerou vinnou úrodu zničiti); jednodenní zhouba vinné révy, der Rebentod (choroba tato, ve Francii le blanc nazvaná, podobá se co do zevnějších úkazů nemoci révokazem, phylloxerou, způsobené). Pta. Že jsme my seděli a čtli penieze vinné, když jest ne- božtík Jiřík udeřil Matúše sekyrú; Počkej mi, až bude po vinném bránie, že já tobě dám. NB. Tč. 96., 133. Poníženě prosíce, abych je z výš psaných povozů vinných z milosti své na budoucí časy propustil. List z r. 1595. Tč. Já jsem kořen vinný pravý a vy jste ratolesti. Hus II. 63. Vz Vinní. — V. jablko (= zakyslé jako víno), der Weinling, Weinapfel, Jád., hrušky. Kčr. Obtěžujíce osly vínem a jahodami v-mi. Hus I. 132. — V. kořen (= naběhlá křečná žíla, městka), der Aderbruch, die Krampfader. Ja. — V. hora, Binaberg, ves u Krumlova. PL.