Kolo
Kolo u vozu. Vz Bukša, Kram. Slov., Mkl. Etym. 124. K. mu vrzá, Kudrna mazá. Sš. P. 701. K. zavěrací. NA. IV. 4. Když straka na kole zarepoce, to značí příchod hostě. Zon. Zbr. II. 70. Na půl kola se ože- niti (žíti se souložnicí). Us. Tkč. Když štěstí blyští se, nevěř, zlé příhody boj se: zadní touž neběží kolejí kolo veždy za předním. Kom. Hádanka. Sedm je málo, pět moc a jedno postačí (sedm kol na 2 vozy, pět na jeden, jedno na tragač). Mor. Brt. Čtyři nohy bez prstův a bez paty nechávají po sobě jen dvě šlapy (koleje). Km. 1886. 719. BRt. — K. šlapací, das Tretrad. Nz., KP. IL 104., Schd. I. 60.—63., 133, 175. — K. mlýnské. K. úhelné, NA. IV. 34. K. na hří- deli, Rad der Welle, KP. II. 23.; na pro- střední vodu, 100. (NA). IV. 22.); na spodní vodu 100. (NA. IV. 22), unterschlächtiges Rad; korečné či na vrchní vodu, oberschläch- tiges R., ležaté, horizontales R., Sl. les; kolmé, vodorovné. NA. IV. 22. Šířka, hloub- ka, naplnění (Füllung) kola. Prm. Mlýn se dvěma koly moučnými a s třetím kolem valchy. List. hrad. 15V6. Tč. Mlýn o šesti koiách. Půh. II. 280. Cf. Vodní. — K. vě- trné, u hodin, u strojů atd. K. větrní (eklip- sové), vz Prm. III. č. 21.. NA. IV. 149, hnací u lokomotivy, KP. 11. 372., přená- šení hybu zubenými koly, 25., přemítací, 352., reakční či Segnerovo, 101., Mj. 95., ZČ. 1. 291., Althanovo, Mj. 95., kuželité, konisches Zahnrad, Šmr. 145., točivé na nádraží, jímž vozy s kolejí na jiné koleje se převádějí, NA. IV. 200., pudné, běžné, ib. 210.; výměnné na soustruhu, das Wech- selbad, Včř. Z. I. 70., II. 61., křídlové či křídelník, das Flügelrad, třecí, Friktionsrad, běžné, béhací. Lauf-, časoměrné, Chrono- meter-. Šp. Ve světě se všecko jako k. točí. Tbz. Má o kolečko víc (zbrklý). Us. Dch., Šd. — K. na zločince. Ta věc patří na kolo (nestojí za nic). Us. Dhn. Hlavu na špic dejte, kolem mé lámejte. Sš. P. 137. Ně- které v kola pletiechu. Výb. II. 11. Ctirada před Vyšehradem na kolo vzbichu. Dal. 26. Na kolo někoho vzbíti. Št. Kn. š. 169. — K. = okruh, plocha etc. Dělati pořád další kola. Dch. Zívnouti na celé k. Vlč. Otvírá hubu, pokud kola stačí (pokud může). U Žam- berka. Dbv. Má zástěru na celé k. (okolo celého těla tak, že konce se pojí). Némc. II. 17. Smáti se na celé kolo. Us. Spustila (hubovala) na celé kolo. Kšá. Hra na čaro- dějné kolo. Vz Km. 1887. 276. — K. = okroužení atd. Země okolo slunce veliké k. dělá. Us., Pdl. Je vdaná na půl kola. Vz Vdaný. Šd. Byla pořád v kole (neustále tančila). Us. Jsem jako v kole (mnoho za- městnán). Us. Veď je ten mesačík vo veli- kém kole (v ohradě). Sl. sp. 209. Do kola těchto balamuctví odesíláme to tvrdění. Šf. Strž. II. 29. Když je slunce n. měsíc v kole, nastane do třetího dne proměna v počasí. Kld. Duže má se říkati boží duha a ne: duha n. kolo. Mus. — K. = hromada. K. přátelské. V. Zl. — K. před očima Až se nám kola (mžitky) dělají. Us. Tkč. Hledí- címu do slunce kola před očima se dělají. Us. Pdl. Dělají se mu mžitky, kola. Vz Opilý. Sn. — K., das Rondeaux. Vz Vor. P. 115. — K. s významem příslovce. Bodaj si do kola všetek svět obešol. Sl. ps. 110. Išiol starý kolo fary, kolieska mu zhrko- taly. Dbš. Obyč. 168. Kolo se do kola točí. Us. Lidské věci se v kole točí. Lpř.—K., sam. u Manetína; hřeben horní u sv. Ivana. Krč. — Ü kola červeného, žlutého v Praze. Tk. II. 538.