Kraj
Kraj, e, krajec, krajek, kraječek, čku, m., kořen kri. Gb. Hl. 148. — K., konec některé věci, obruba, krajní strana, der Rand, das Ende, die Kante. V. Kraj rány: ret rány; kraj kola: čelo; kraj zubu: vrub. Šp. Od kraje šíti, štěpovati, v kraji šíti, kraj za- hnouti. Šp. Na kraji seděti. Ros. Knihy po krajích znamenati. Kom. Kraj knihy pozla- titi. K. listu (limbus, Saum), sukně, klobouku, nádoby, lodí, vody, řeky, skály, lesa atd. Us. Nádoba picí s širokými kraji. Kom. Po- tok byl krajem hluboký. Er. P. III. 22. Přes kraje líti. V. Na kraji propasti státi. D. Při samém kraji se plaviti. D. Nemá to kraje ani konce. Reš. Na kraji života. Us. Stachu po kraj lesa. Rkk. Neví, z kterého kraje za- číti (v kterou udeřiti). Vz Nesnáze. Č. V je- den kraj bije (soudce nespravedlivý). Vz Po- rušený. Č. Kraje v soukenictví jsou a) okraje sukna z tlustší příze, Tuchende; b) též cvisty (z angl. ), krajové hrubé niti, též lajsny zvané, obyč. z cápoviny, Zackelwolle. Ve slovnících překládá se Tuchende: okraj, ale toho se neužívá, ale vždy: to sukno má široké kraje (šlaky). Kraje pak od sukna odtržené prodá- vají se pod jménem: okrajky. Dle Rk. Tuch- ende také: krajna, ale tohoto slova jsem nikdy neslyšel. Nvk. Pusť to krajem = mimo sebe, nic si z toho nedělej. Č. Kýž mi to jde krajem = kýž mne to mine. Us., Č — K. čeho označuje předmět, v jehož blízkosti něco jest. Mkl. S. 541. Kdyby šel kraj světa. Us. Já už kraj hrobu chodím. Na Slov. Ht. Byť bylo kraj dvora, přiběhne zas (kuře na hlas kvočny). Puch. — Po kraji = zdaleka. Kat. 758. — K. = krajina, díl země, Bezirk, Land- schaft, Gau, ein Strich Landes, Gebiet. V. V jednom kraji rodilí (krajané). Země je roz- dělena ve více krajův. Us. Kolik krajův, to- lik obyčejův (krojův). D., Č. Co kraj, to obyčej. Č. Každý k. má své právo. V. Divné kraje, divné obyčeje. Šm. Vz Zvyk. Pán z laciného kraje (kdo lacino koupiti chce n. nízko cení). Us. Plahočiti se kraj od kraje, sběhati kraj světa. Us. Z čarovných krajů, aus der Feenwelt. Dch. Pakli póvod chce sám komorníka dáti pražskému komorníku, toho úřadu, v kterémž kraji budeta pohoniti. Kn. rož. — K. = venkov, protiva města, das Land. Živobytí, sídlo, zeman v kraji. Us. D. V kraji se osaditi. Us. — K., protiva: hory, flaches Land. Obývati, bydleti v kraji. Us. V kraji, im Tiefland. Dch. — K., Him- melsgegend, Landstrich. Okruh světa má čtyři kraje: východ, poledne, západ, půlnoc. Us. Pět jest krajův n. pásem země. L. Kraj světa = horizont. L.