Rána (na
Rána (na Mor.: rana, Brt.), y, ranka, ranečka, y, f. Koř. ra, laedere, příp. -na. Vz Mkl. B. 117., aL. 107. Dle Pch. koř. skr. vran (vulnerare), rána z vrána, lat. vulnus, řec. ekxoc,- z FéXy.o;. Rána, ranou, ran, ra- nám, v ranách, ranami, v ostatních pádech jest á. Vz Brána. — R., uškození na těle říznutím, seknutím, uhozením atd., die Wunde. R., všeliké porušení spojitosti měkkých částí těla zvířecího způsobené náhle vnějším nási- lím. S. N. R. bodená, sečená, V., krvavá, suchá (nekrvácející, promach). Kom., smr- telná, čerstvá, nožem, D., řezaná, střelená, Ja., meče, Plk., mečová, ZN., pěstí, bičem, holí (suchá), Us., od spáleni, od stlučení, sečná, sečmo, sečně, bodmo, Lk., bodná, bodem, Dch., klaná (bodená), kousnutím. Šp. R. suchá dělá se udeřením aneb zhmož- děním, jejíž znamením zsinalost' jest. Ko'm., Lk. R. úzká, široká, mělká, hluboká, malá, veliká, Šp., podlouhlá, okrouhlá, velmi od- loučená (klaffend), zevnitřní, zle léčená, ulé- čená (uzdravená), otevřená, prostá, prošlá, bitá, mrskaná; r. mečem, šípem na tváři, ve tváři; od meče, Lk., trženina, roztrženina, zhmožděnina; r. tekutá, od spadnutí, zapu- štěná (nečistá), stará, podebraná, Šp., bo- lavá; Ránu zadati; pod ranami klesnouti; kašička na rány; Jaks přišel k těm ránám? Us. Dch. Bolestné rány trpěti. Smil v. 246. Její ruka byla jedna (sama) rána. Us. Sá. To jest r. zničovací, dobitná a dorazná, der Gnadenstoss; Dobitnou r. kopím mu vbodl jeden z vojáků; Obyčejně se s tím poslední a dobíjející rána spojovala. Sš. J. 96., 292. Jestližeby kdo s pomocníky svými na koho brani dobyl aneb jeho bil, by pak i neokrva- vil aneb suchými ranami koho ubil. Zř. F. I. O. XV. R. modrá, otvořitá, siná. Kn. rož. 73. Žádné rány bodené ani sečené se nebáli. Bls. 60. R. nechromá (neochromující), ohavná (vz Ohava). Gl. 291. Hojič ran, strup rány, že- lízko na rány, V., vodička na rány, Us., rty n. pysky rány; nůž, masť na rány; kraj, ústa rány, Šp., r. v prsech, dno rány. Lk. Kůra na ráně: strup, škára. Šp. Ránu seče- nou atd. udělati. V. Ranou zabiti; ránu sobě uhoniti, dostati, odnésti, ranami ubitu býti; po ráně umříti; rány zdělati, hojiti, zhojiti; na ránu koho zhojiti. V. Dal mu ránu bodmo. Sych. Krvavá rána sečmo se dělá n. bodmo. Kom. Ránu učiniti. Dal. Udělám si ve svém srdci ránu. Sš. P. 223. Pro pět ran Krista Pána! Us. R. se podbírá, se obnovuje; r. zacelela, se zacelila, se zahojila. Us. Čerstvá r. brzo se hojí. D. Rány něčí uléčiti; z rány krev chlípí. R. kousaná n. uštknutá, střelná; vz více o ranách v S. N. R. se jitří (eitert), BN., Pk., celí, strabí, Pk., se mladí (bricht auf); ránu uprostraniti, zašiti; r. zavírá se, schne. Lk. R. dostává, dělá strup, strupatí. Lk. Ránu zavázati, uvázati, okrvaviti, stuliti, vysušiti, zarostiti, vypáliti, otevříti; r. se obnovuje, se hojí, se hnojí; krev z rány krápí. Šp. Tak (ukrutně) rány jejie tlačíš. Hus. II. 99. Zahojenou ránu zase jitřiti. (Oheň dávno uhašený křísiti). Č. Rána se zahojí, ale slova ne. Šp. Ať se rána zacelí, šrám přece zůstane. Vz Msta. Lb., Šp. Snáze jest rány dělati než hojiti. Vš. II. 17. — R., udeření, der Schlag, Hieb. R. elektrická. Nz. R. pěstí, holí, sekerou, pobočná; lítý v ranách; k ráně hotový; ránu zachytiti, zadati; rány nepřá- telské vésti. Dch. A hned na Martinovského kolmo ránu udělal. Svěd. 1569. To ubohý ďouče jde z rány na ránu. Us. v Kunv. Msk. Rány veliké si dávala. GR. Rány: buchanec (do zad), glvanec (do boku), chlopanec (po tváři), kopanec, látanec, lepanec (po hlavě), liskanec (po hubě), oflanec (pohlavek), ple- skanec, rýpanec, žduchanec, ščugélka (r. do nosu n. na čelo prostředním prstem silně vzpruženým o palec, der Nasenstüber, šňupka, frčka). Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Mtc. 1878. 58. R-ně vyhověti, pariren. Čsk. Jednou ra-nou svini usmrtil. Har. liánu zastaviti, li.po ráně, r. za ránu. D. Tři rány kladivemdáti. D. Modrý od ran. Dvacet ran dostati.Us. Hana za hanu, rána za ránu. Č. Pro pětran do hlavy! Vz Výkřik. Č. Lepší rány milu-jícího, nežli lstivé líbání nenávidícího. Odpřítele milého i rány milé. Ros. Strom jed-nou ranou nepadne. Pk. Lehčeji tepe dívčíruka, od mužské rány bývá veliká muka.Dal. — R., neštěstí, nemoc, zlé, das Uibel,Unglück, die Plage, der Schlag. Někomutěžké rány zasaditi, způsobiti; Je to trpkárána; r. osudu. Dch. Bóh sešli ránu na mne.Alx. 1105. Bůh ráčí poslati na lid pro hříchmnohé rány. Dh. 16. Rány, kteráž předve-dena bude, člověk spieše zbude. Smil v. 1190.R. morová na panství krumlovském proska-kovala. Břez. 179. R. ránu stíhá. Us. RánamoroVá, morní se roznemohla. V. — R. sv.Antonína = pekelní oheň, zapálenina, ery-sipelas, der Höllenbrand, Rothlauf. V. — R., poražení, pobití, die Niederlage. Buřiče velikou ranou zbili. Flav. — R., střelení vystřelení, výstřel, der Schuss. Ranou koráb prostřeliti. R. z děla, z dvojky. Sych. Do- stati ránu — postřelenu býti. D. Ránu na někoho učiniti. J. tr. R. ostrá (s kulkou), slepá (bez kulky), S. N., na slepo, na zkoušku, chybná (Fehlschuss); s ránu, na ránu vzdálí (na dostřelenou, der Büchsenschuss): jednou ranou, najedno vystřelení; na ránu přijíti; bezpečný před ranou; r. stržená (verrückter Schuss), křížová (der Breitschuss), na kýtu (Keulensch.), na ostro (která po délce do zvěři vjede, der Spitz- o. Scharfsch.), rána slabá, měkká (na měkko, skrze střeva n. žaludek, der Weidwundsch.), dobře zasa- zená, jistá, nejistá, na komoru (Blattschuss), dvoiitá (duplé), dostřelná, chycená n. na vý- skok, do krku, na krk, do jater, na duch n. plicni (do plic), kosá, na koso, pokosni n. šikmá (Schrägschuss). R. oblouková s na- sazením, Bogen-, skloněná, gesenkter Sch., vodorovná, obzorná, horizontal, jadrná. Kern-, smítná, rasirend, skočná, dopadná, Gäll-, bo- řicí, Demontir-, křižná, Kreuz-, trusná, Streu-, kulová, Kugel-, ručniční, Flinten-, dělová, Kanonen-, broková, Schrott-. Bur. Zajíc mi přišel na ránu; r. vyšla (nevyšla); r. brala, dobře padla, neprorazila, neproběhla; rána padla, se zanesla; ránu strhnouti, žádné rány nezmařiti; tři rány po něm vystřelil, vypálil; r. bezplatná n. zdarma, nízká, vy- soká, do běhu, v běhu, na běhák (Laufsch.), odražená (Prellsch.), zkusná (Probesch.); r. se zanáší (der Schuss verschlägt sich). Šp. Střelná r. bouchá. Pt. Padne střelná k srdci rána; Dal (myslivec) do ní malou ranku. Er. P. 395., 397. Skoro-li do mne přijde rána? Kld. Já mu z rány uskočil. Arch. rkv. — R., náboj, die Ladung. Ránu vytáhnouti z ručnice, ránu vystřeliti, vyraziti, vyndati, vykroutiti. Šp. Je toho prachu s ránu. Us. — Na ráně — tah blízko, ze uhoditi, do- střeliti možno, im Wurf, in der Schussweite. Někomu na ránu přijíti (v hod, na harc). Na ránu zdálí (na dostřelení). Jsi mi zde na ráně. Ten dům stojí na ráně (je příežitý k obchodu atd.). Us., Ml. Útokům na ráně býti; Příliš na ránu daný. Dch. — R. Mlýnpo ráně (když účinkuje síla, voda dolů);proti ráně (když sílu účinkuje nahoru). —Na ránu ----- hned, v ta chvíli, auf einmal,sogleich. Na ránu tam šel. Us. Všechna žitana ránu (najednou) začala zráti. Us. na Mor.Brt., u Rychn. Ntk. V ráně — okamžitě,hned, brzičko. V ráně tu byl;. Pojď sem av ráně mí to udělej; Ať si mi tady v ráně.Us. na Mor. Hý. — R.,' množství, síla,eine Menge. Tam je ho rana. U Vsetína naMor. Včk. To se stane každou ránu = často.V Kunv. Msk. Je na velkou ránu (s málemnení spokojen). V Kunv. Msk. Je ho rana(je tělný). Mor. Brt. No ba, to je toho(sena, obilí atd.) rána (iron. = málo)! Us.Hý. — R.= ranty. No ba, to jsou rány!Na mor. Drahansku. Hý. — R. hromová, derWetterschlag. Zlob. — R., hlahol udeření,hrochnutí, der Knall. To byla rána. Us.