Záplava
Záplava, y, f. = místo, kde se dříví zaplavuje, die Holzschwemme. Us. — Z. = kalná voda v řece, okalek, trübes Wasser. D. — Z. = zaplavení, die Uiberschwem- mung. Potopa a z. D. Z. luk. NA. IV. 88. — Přen. Z. řeči, Schwall von Reden. Dch. (Lid) vše drtil dněvů záplavou. Čch. — Z. = okalek, záře na nebi zvl. když počíná svítati, blíkava, weisser Schein am Himmel. Dělá se z. na nebi, bude brzo svítati. Us. — Z. = požáry, okalek večer na horizontupři jasném nebi vídaný, záškleba, červánky,die Abendröthe. Když je na obloze z., hrozínějaké neštěstí. U Kr. Hrad. Kšť. Večerníz-vy. Čch. Mch. 39., Bs. 54. Pri ohnivýchz-vách jasnjeho večera. Phld. I. 1. 21. Z.červánků. Vrch. Z. záře. Msn. Or. 25. Nadvečeřadlem Páně z. s nebeských luhů serozprostřela; Z. vzplanula nad nocí zašléhověku starozákonného. Sš. J. 221., L. 14. — Z = zář od ohně, die Feurröthe. Us. Lg. — Z. = jasný oblak větrem puzený, hellere Wolken vom Winde getrieben. Us. — Z. — stavidlo, nástroj při plavení dříví, aby se zadrželo, malé hrábě, der Holzrechen. — Z. v rybníce = prkna v stojanu k zadržování vody, die Vermachung des Wasserabflusses. — Z. u jezu = kláda dlouhá, z jakýchž jez sestaven, das Kronenholz, der Wehr-, Streich- baum. Nz., Šp. Z. předprsní: hlavní, prsní; dolení n. spodní, povodní. Us. Jg. — Z. = kamenná hráz, kterou se voda z řeky do pevnostního příkopu pouští, der Bär. Vz S. N.