Hodiny
Hodiny. V MV. nepravá glossa. Pa. Or- loj, půlorloj. Vz Hodina, Schd. I. 66., 71., 159., Sdl. Hr. I. 165., S. N. H. staroněmecké, americké, francouzské, průsvitné, Transpa- rent-, lodní, kuchyňské, s kukačkou, staro- dávné či rokokové, Rokoko-, kryté, Savo- nette-, mužské, ženské (dámské), Šp., slu- neční (rovníkové či aequatorealní, obzorní- kové či horizontalní, svisné či vertikalní), Stč. Z. 117., 118., stínové (= sluneční), ib. 117., květinové, zvířecí, obratu (v meteoro- logii), NA. V. odd. 2. 60., V. 359., válcové, Schd. I. 71., kontrolní, Šp., elektrické (Schd. I. 159.), kyvadelné, KP. II. 268,, 45., vodní, Vlšk. 68., 157.; sklad, továrník, vyrábění hodin; obchodník s hodinami, pouzdro na h-nky, návěsky u hodin, péro či zpruha v hodinách. Šp. H. obtáhnouti, repassiren; h. bouří (neustále bijí); h. mají lehký, těžký tah; h. pokaziti; Člověk bez h-nek je jako bezruký. Dch. Viděl som ťa, moja milá, do kostola íti, začalo to moje srdce h-kami bíti. Sl. sp. 120. To má býť jako když h. bijí (pořádně). Msk. Proč se h. bijou? Rvaly by se, nemají vlasů. Mor. Brt. Malý do- meček, plný koleček. Máme taký chléve- ček, je v něm plno koleček a na střeše zvoneček. Visí to, neví kde; bije to, neví koho; ukazuje, neví kam; počítá, a neví kolik. Máme zvíře, nejí, nepije, nesedí, ne- stojí, ani neleží, pořádek miluje, volá k práci i k modlitbě. Jde stařeček cestou a nic mu cesty neubývá. Km. 1886. 717. (Brt.). Bijí-li h. na několika věžích zároveň, bude brzy pršeti. Us. Mutirují-li se h. na věži (jinak-li ukazují a jinak bijou), bude brzy v té čtvrti hořeti. Mus. 1854. 543. Břicho jsou nejlepší b. Č. — H. umrlčí. Vz Umrlčí. — Hodiny = souhvězdí. Stč. Zem. 25.