Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    1 - 100   101 - 200  
    Nalezeno: 126x

    6 Horko
    Horko. Tam není možná být horkem. Us. Vk. Je h., až se zuby potí, až je pod jazykem mokro (žertem = je ...
    1

    1 Horko
    Horko, a, n., horkosť, die Hitze. Vz Teplo. II. přílišné, Har., sluneční, Jg., náramné, palčivé. Plk. ...
    2

    7 Horko
    Horko. Hned za horka to vyplenili. Arch. VIII. 343. ...
    3

    10 Horko
    Horko. Když dne ubývá, horka při- bývá. ...
    4

    8 Horko-ťažko
    Horko-ťažko. H. (nesnadno) ju roztĺkol. Slov. Phľd. 1893. 482. Pristavili h. rebrík. Ib. 1896. 260. ...
    5

    2 Pek
    Pek, u, m., na Slov. horko, die Hitze. Plk. ...
    6

    8 Spárno
    Spárno = parno, horko. Je tu horúco, šparno. Slov. Phľd. 1896. 257. ...
    7

    7 Stejnoměrný
    Stejnoměrný. S. funkce, Stč., pohyb, ZČ., Horko, NA., zatížení, Zpr. arch., verše. Dk. Poet. 368. ...
    8

    1 Hic
    Hic, u, m., z něm. Hitze. To je dnes hic. Kamna dávají hic; šp. m. horko, vedro; kamna silně hřejou. ...
    9

    7 Přitužiti co
    Přitužiti co: oheň, NA, kázeň. Šmb. — co čím: klínem. Us. Pdl. — co jak: horko do bílého žáru. NA IV. ...
    10

    7 1. Chládek
    1. Chládek. Ešče sa budú do večera psi o ch. rvát (je-li velmi horko). Us. Brt. ...
    11

    2 Palčivo
    Palčivo, a, n., horko, parno, vedro, bren- nende Hitze. Šm. ...
    12

    5 Záparna
    Záparna, y, f. = místo pro apparaty v lihovarech. Je tam jako v záparně (horko). Na mor. Val. Vck. ...
    13

    8 Revno
    Revno = horko. Bolo mu r. (byl dopálen). Slov. Phľd. 1894. 373. ...
    14

    10 Tříhorkový. T
    Tříhorkový. T. násada = ryby od 0, 4 až 0, 6 kg, poněvadž potřebují ke vzrůstu tří let. Horko u rybářů ...
    15

    5 Zapíkati
    Zapíkati, vz Zapéci. — co: chléb (do zásoby péci). Us. — kdy. Slunce dneska zapíká (je horko). Us. Tč. ...
    16

    6 Nakvašený čím
    Nakvašený čím: lenivostí. Abr. Celé to vydání (knihy) omyly n-no jest. Šf. III. 129. — jak. Nejeden ...
    17

    1 Dmychadlo
    Dmychadlo, a, n., das Gebläse. D. horko- zdušné, hydraulické, vodní; Marcetovo, New- manovo, suché. Cn. ...
    18

    4 Udřímaný
    Udřímaný; -án, a, o, schläfrig. Seděla u-ná. Mor. V kostele bylo horko, při ká- zání byli všeci lidé ...
    19

    10 Prožíhnouti
    Prožíhnouti. Od šlapek nahoru přes boky až k hlavě prožíhlo ji závratné horko. Zvon VI. 186. ...
    20

    7 Pekárna
    Pekárna. Je ru horko jako v p-ně. Us. Dch. — P. = huba. Strčil do p-ny. U Ko- šic. BrNt. ...
    21

    7 Podliti
    Podliti. Horko podlilo mu celý obličej. Prss. ...
    22

    4 Vlažno
    Vlažno = ani horko ani studeno, lau; mokro, vlhko, feucht. D. ...
    23

    9 Ťuíček
    Ťuíček, vz Tujíček. Tuj = tu jest. Tuj také sluneční horko. Sr. Bes. 35. ...
    24

    9 Zpodstatnělý
    Zpodstatnělý. Z. adj.: parno, horko stu- deno. O skloň, jich vz Gb. H. ml. III. 1. 280. ...
    25

    7 Papoka
    Papoka, y, f. Škriabal sa neborák tou horou, až sa predca p-kou horko ťažko vy- táral na jednu lúku. ...
    26

    7 Vyléhati
    Vyléhati z okna, sich auf dem Fenster hinauslegen. Lpř. Včely vyjéhují (léhají venku majíce v úle horko). ...
    27

    2 Ohřevný
    Ohřevný, horkým činící; horko, teplo skytající, wärmend, erwärmend, Wärme spen- dend. Moc slunka o-á. ...
    28

    4 Vzpála
    Vzpála, y, f. = palčivé horko, die Hitze. Výb. I. 1089. 18., Alx. ...
    29

    9 Bukový
    Bukový. B-vým kúria (topí; je tam horko). Mus. slov. III. 37. ...
    30

    6 Horečně
    Horečně = horko; horce. Slov. H. pla- kala. Sl. ps. 339. ...
    31

    6 Hořko
    Hořko, vz Horko (konec). — H., bitter. Mám h. v hubě. Us. Šd. ...
    32

    4 Taveniště
    Taveniště, ě, f., die Schmelzhütte. Je tu jako v t-šti (= horko). U Rychn. Dhn. ...
    33

    7 Slíti
    Slíti. — se. Je horko, jen se slívá. Us. — se kdy. Olovo na tři krále s. Us. Rgl. — se več. Slili se ...
    34

    8 Pyrogenní
    Pyrogenní. P. vlastnosť (horko tvořící). Ott. XI. 573. a. ...
    35

    10 Žížmo
    Žížmo, a, n. = horko vedro; dýchanec. Val. Čes. 1. XII 85. ...
    36

    10 Dvouhorkový. D
    Dvouhorkový. D. násada ryb od 0 6 až 0, 8 kg. v rybníce. Čes. 1 XIV. 94. Sr. Horko. ...
    37

    6 2. Horky
    2. Horky — těžko, bolno. Vz Horko (ko- nec i v dod.). ...
    38

    2 Netrpělivý
    Netrpělivý, ungeduldig. V. Tys n.! Us. Někteří odkladu n-vi byli. Kom. Lab. 52. — N., nesnesitelný, unerträglich. ...
    39

    10 Strčiti co kam jak
    Strčiti co kam jak. Strkati hlavy do- hromady jako ovce, když je jim horko. Us. — co komu. To mu hrdlo ...
    40

    4 Uvařený
    Uvařený; -en, a, o, gekocht. U. kořalka. Na mor. Valaš. Brt. To je horko, sem už celý jako u-ný. Šd. ...
    41

    4 Vyzimiti se
    Vyzimiti se, il, ení, vyzimovati se = vystydnouti, vymrznouti, auskühlen, aus- frieren. Je mu horko, ...
    42

    7 Ohníček
    Ohníček. Nahoře o. a dole rybníček (říká se o okurkách, že milují horko a vláhu). U Hořic. Hk. — O. = ...
    43

    3 2. Spára
    2. Spára, y, f., zpara = horko, vedro, parno, die Hitze, Schwüle. Vz letnú sparu. Výb. I. 1074. 29., ...
    44

    1 Horko
    Horkosť, i, f., horko, parnosť, palčivosť, horoucnosť, die Hitze, Gluth, Brunst. Ná- ramnou horkosť míti. ...
    45

    7 Prudký
    Prudký. Mkl. Etym. 360., 362., List. fil. XIV. 184. P. = náhlý atd. P. vašeň Čch., vodička, Sš. P. 126., ...
    46

    6 Horúčosť
    Horúčosť, i, f. = horko, parno, vedro, die Hitze. Slov. Ssk., Loos. Dým a plameň valil sa z Nich a sám ...
    47

    4 Vysušující
    Vysušující, austrocknend. V. vítr, Us., léky (sušivé léky), exsiccantia, Nz. lk., látky (ku př. chlorid ...
    48

    2 Prohrnouti, prohrnovati
    Prohrnouti, prohrnovati, durchschüren. — co: mouku, uhlí. Us. Prohrňáł si čelo (bylo mu horko). Mor. ...
    49

    10 Týden
    Týden. Je-li v prvních týdnech (srpna) horko, zůstane zima dlouho bílá. Ott. Kal. 1904. Už má tisíc týždňov ...
    50

    7 1. Var
    1. Var = vření. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. zaražený, Siedeverzug, opozdění varu. Hrm. 71., Šmr. 39. — ...
    51

    6 Jedva
    Jedva, lit. advos. Mkl. aL. 7., 75., Etym. 102., 425. Že pro veliké horko omdlévají v lázni, že je j. ...
    52

    4 Vytárati
    Vytárati = vyklevetiti, ausplauschen, aus- plaudern. Na Slov. Bern. — se, sich aus- plauschen; vydrápati ...
    53

    7 Vychovati koho jak
    Vychovati koho jak: vojensky. J. Lpř. Ťažko, horko som ťa, synku, v-la. Orl. II. 311. — co. Co kdo vychová, ...
    54

    5 Žalostivě
    Žalostivě = se žalostí, kläglich, traurig. Ž. křičeti, V., zvolati, Kom., s kým zachá- zeti. Ottersd. ...
    55

    2 Náramný
    Náramný, o původu vz Mz. 70. — N., velmi veliký, übergross, ungeheuer, gewaltig, heftig. Ros., V. N. ...
    56

    1 Hrozně
    Hrozně, hrůzu činíc, erschrecklich, ent- setzlich, schrecklich, schauderlich. Jg. H. se naň díval lev. ...
    57

    2 Parno
    Parno, a, n., horko sluneční, vedro, Sonnen- hitze, Schwüle, f. V. Psí hvězda vzbuzuje vedro (parno). ...
    58

    7 Požalovati si komu jak
    Požalovati si komu jak. Nech sa tej mamičke horko p-jem. Sl. ps. 127. ...
    59

    6 Dodola
    Dodola, y, f. Panuje-li v jihoslov. ze- mích horko, ovinují nahou dívku (dodolu) bylinami tak. že Holého ...
    60

    1 Dass, něm
    Dass, něm. Národ lidský upadl od boží milosti tak velmi, jakž nelze bylo člověku spasenu býti. Pravím, ...
    61

    5 Za horka
    Za horka. Vz Horko. ...
    62

    2 Pazderna
    Pazderna, y, f., stavení, kde se umočený len n. konope suší a tře, das Brechhaus, die Flachsdarre, -kammer. ...
    63

    4 2. Vávra
    2. Vávra, y, m. = Vavřinec. Pravýs Vá- vra = bloud n. hlupec. Mus. Chytá se ho v.; sedí mu na zádech ...
    64

    5 Zimničný, -ční
    Zimničný, -ční = od zimnice, Fieber-, fieberhaft. Z. třesení, rozpálení, Kom., hor- kosť, Čern., horko, ...
    65

    1 Dohřáti
    Dohřáti, dohřeji, vz Hřáti. Dohřívati. D. = dokonce zhříti, vollends wärmen; warm machen; dojížděti koho, ...
    66

    2 Odfouknouti
    Odfouknouti, knul a kl, ut, utí; odfuko- vati, odfoukati, odfoukávati, ab-, wegblasen, ab-, wegwehen. ...
    67

    8 Léto
    Léto. Jaké 1., taká zima; bylo-li veliké horko, bude tuhá zima. Tomu je to jako roz- právka o lonském ...
    68

    10 Psí
    Psí dni a žízeň veliká (bývá horko). Světz. 1895. 290. Co lidé si povídají, v tom bývá vždy mnoho psích ...
    69

    6 Horka
    Horka, die Gebirglerin. Tč. — H., ves u Zbraslavic, u Olomouce. Ta polívka je z Horky (horká). U Olom. ...
    70

    2 Nakvašený
    Nakvašený; nakvašen, a, o, eingesäuert. Chléb příliš n-ný. Us. — jak: z prudka, z horka n-ný. Us., Ros. ...
    71

    4 Vinař
    Vinař, e, m. = vincour. V. Zlosť sedlákův, radosť v-ův (horko). Šp. Vz Nástroje (pro vinaře a zahradnické), ...
    72

    3 Rozraziti
    Rozraziti, il, žen, ení; rozrážeti, el, en, ení; rozřazovati = na kusy rozbiti, von ein- ander-, zerschlagen, ...
    73

    3 Szořiti
    Szořiti, il, en, ení = osvítiti, erleuchten. — co. St. skl. II. 79. — S. = ku zralosti přivésti, zur ...
    74

    4 Úpal
    Úpal, u, m. = upálení, der Brand, die Verbrennung. Jdi na ú. pekelní, ins höllische Feuer. Plk. — Ú. ...
    75

    3 Rozsaditi
    Rozsaditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; rozsázeti, el, en, ení; rozsazovati, rozsázívati, aus einander, ...
    76

    2 Pálčivý, palčivý
    Pálčivý, palčivý = horký, pálící, hitzig, brennend. P. mráz, Dch., horko, vedro, ne- štovice, Kom. J. ...
    77

    2 Přílišný
    Přílišný, nemírný, übertrieben, überspannt, übermässig, unmässig, überschwänglich. V. P. skrbnosť, skoupost', ...
    78

    3 Střídati, třídati
    Střídati, třídati, střídávati; stříditi, tří- diti, il, ěn, ění = střídou měniti, wechseln, abwechseln; ...
    79

    4 Vedro
    Vedro, a, n. = horko, parno, die Hitze, Wärme, Brunst, Brennhitze, Schwüle, aestus. BO., ZN., V. Vedro ...
    80

    6 Horečka
    Horečka = malá hora. Aj hora, hora, zelená hora, a z tej h-ky kdosi mě volá. Sš. P. 203. — H. = zimnice. ...
    81

    1 Letora
    Letora, y, f., (temperament), druh hnutí mysli, zakládající se na jisté povaze tělesné. Vz S. N. L. lehkokrevná ...
    82

    2 Odhoditi
    Odhoditi odhoď, -dě (íc), il, zen, zení; odhazovati — odvrci, wegwerfen, von sich werfen, wegschmeissen, ...
    83

    4 Vychladiti
    Vychladiti, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vychlázeti, el, en, ení, vychladívati, vy- chlazovati = ...
    84

    5 Ztužiti
    Ztužiti, ztuž, il, en, ení; ztužovati = tuhým učiniti, sesíliti, upevniti, ztvrditi, abhärten, fest ...
    85

    1 Letní
    Letní, Sommer-, sommerhaft, sommerlich. Jg. L. šat, dům (letník), pták, síň, krajina, ležení, čas, práce, ...
    86

    1 Lkáti
    Lkáti, lkám, lkal, ání; lknouti, ul, utí; lkávati. L. = lykati, polykati povětří, otví- rati ústa na ...
    87

    4 Vápenný
    Vápenný, lépe než: vápený = vápno v sobě mající, Kalk-, kalkig. V. kamení, kámen (vz Bř. N. 133. ), Br., ...
    88

    4 Úkaz
    Úkaz, u, ukázka (cf. Uchýlka), y, f. = ukázání, okázka, malá částka nějakého vět- šího celku, ze které ...
    89

    5 Žalostivý
    Žalostivý; žalostiv, a, o = plný žalosti, smutný, traurig, klagend, mit Wehmuth erfüllt. Ž. děva, slunečko, ...
    90

    2 Pařiti
    Pařiti, 3. os. pl. paří, pař, paře (íc), il, en, ení; pařívati = páliti jako horká voda, brennen, brühen ...
    91

    8 Jakub
    Jakub. Odtud: Jakoubek, Jakubec, Jaku- bíček, Jakubička, Jakubka, Jakubše; Jakobina Jakeš, Jakš, Jakšík; ...
    92

    4 Vyžalovati
    Vyžalovati = žalováním vymoci, si způ- sobiti, durchs Klagen erlangen, aus-, erkla- gen. — co. Hej lepšie ...
    93

    3 Salát, u, salátek
    Salát, u, salátek, tku, saláteček, čku, m., v již. Čech. selát, Kts., na Slov. salátík, salátíček, čku, ...
    94

    1 Horký
    Horký; horek, rka, rko; komp. horčejší, hořčí; adv. horce, horko; horčeji. — H. = palčivý, horoucí, vederní, ...
    95

    1 Horký
    Horký, hořčejší n. hořčí; horek, řka, řko; adv. hořce, hořko, hořčeji. H. = horký, heiss, zastr. Jád. ...
    96

    1 Hrozný
    Hrozný; hrozen, zna, zno; komp. hroz- nější; adv. hrozně, hrozněji. H. od hrůza; ne: hrůzný; ů se krátí ...
    97

    4 1. Var
    1. Var, u, m. = vaření n. vření vody, piva, medu atd. V. = prudké přecházení ka- paliny ve tvar vzdušný ...
    98

    4 Trpný
    Trpný = trpělivý, geduldig, ertragend. V. — na co: na zimu, na horko. Ros. — T. = kdo trpěti může, wer ...
    99

    7 Pára
    Pára. Cf. Mkl. Etym. 231., Šfk. Poč. 38., Schd. I. 106., Rk Sl. Synonyma: dým, plyn. Vz Mus 1845. 538. ...
    100

    1 - 100   101 - 200  
    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011