Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
101 - 200
Nalezeno: 126x
6
Horko
Horko
. Tam není možná být horkem. Us. Vk. Je h., až se zuby potí, až je pod jazykem mokro (žertem = je ...
1
1
Horko
Horko
, a, n.,
horko
sť, die Hitze. Vz Teplo. II. přílišné, Har., sluneční, Jg., náramné, palčivé. Plk. ...
2
7
Horko
Horko
. Hned za horka to vyplenili. Arch. VIII. 343. ...
3
10
Horko
Horko
. Když dne ubývá, horka při- bývá. ...
4
8
Horko
-ťažko
Horko
-ťažko. H. (nesnadno) ju roztĺkol. Slov. Phľd. 1893. 482. Pristavili h. rebrík. Ib. 1896. 260. ...
5
2
Pek
Pek, u, m., na Slov.
horko
, die Hitze. Plk. ...
6
8
Spárno
Spárno = parno,
horko
. Je tu horúco, šparno. Slov. Phľd. 1896. 257. ...
7
7
Stejnoměrný
Stejnoměrný. S. funkce, Stč., pohyb, ZČ.,
Horko
, NA., zatížení, Zpr. arch., verše. Dk. Poet. 368. ...
8
1
Hic
Hic, u, m., z něm. Hitze. To je dnes hic. Kamna dávají hic; šp. m.
horko
, vedro; kamna silně hřejou. ...
9
7
Přitužiti co
Přitužiti co: oheň, NA, kázeň. Šmb. — co čím: klínem. Us. Pdl. — co jak:
horko
do bílého žáru. NA IV. ...
10
7
1. Chládek
1. Chládek. Ešče sa budú do večera psi o ch. rvát (je-li velmi
horko
). Us. Brt. ...
11
2
Palčivo
Palčivo, a, n.,
horko
, parno, vedro, bren- nende Hitze. Šm. ...
12
5
Záparna
Záparna, y, f. = místo pro apparaty v lihovarech. Je tam jako v záparně (
horko
). Na mor. Val. Vck. ...
13
8
Revno
Revno =
horko
. Bolo mu r. (byl dopálen). Slov. Phľd. 1894. 373. ...
14
10
Tří
horko
vý. T
Tří
horko
vý. T. násada = ryby od 0, 4 až 0, 6 kg, poněvadž potřebují ke vzrůstu tří let.
Horko
u rybářů ...
15
5
Zapíkati
Zapíkati, vz Zapéci. — co: chléb (do zásoby péci). Us. — kdy. Slunce dneska zapíká (je
horko
). Us. Tč. ...
16
6
Nakvašený čím
Nakvašený čím: lenivostí. Abr. Celé to vydání (knihy) omyly n-no jest. Šf. III. 129. — jak. Nejeden ...
17
1
Dmychadlo
Dmychadlo, a, n., das Gebläse. D.
horko
- zdušné, hydraulické, vodní; Marcetovo, New- manovo, suché. Cn. ...
18
4
Udřímaný
Udřímaný; -án, a, o, schläfrig. Seděla u-ná. Mor. V kostele bylo
horko
, při ká- zání byli všeci lidé ...
19
10
Prožíhnouti
Prožíhnouti. Od šlapek nahoru přes boky až k hlavě prožíhlo ji závratné
horko
. Zvon VI. 186. ...
20
7
Pekárna
Pekárna. Je ru
horko
jako v p-ně. Us. Dch. — P. = huba. Strčil do p-ny. U Ko- šic. BrNt. ...
21
7
Podliti
Podliti.
Horko
podlilo mu celý obličej. Prss. ...
22
4
Vlažno
Vlažno = ani
horko
ani studeno, lau; mokro, vlhko, feucht. D. ...
23
9
Ťuíček
Ťuíček, vz Tujíček. Tuj = tu jest. Tuj také sluneční
horko
. Sr. Bes. 35. ...
24
9
Zpodstatnělý
Zpodstatnělý. Z. adj.: parno,
horko
stu- deno. O skloň, jich vz Gb. H. ml. III. 1. 280. ...
25
7
Papoka
Papoka, y, f. Škriabal sa neborák tou horou, až sa predca p-kou
horko
ťažko vy- táral na jednu lúku. ...
26
7
Vyléhati
Vyléhati z okna, sich auf dem Fenster hinauslegen. Lpř. Včely vyjéhují (léhají venku majíce v úle
horko
). ...
27
2
Ohřevný
Ohřevný, horkým činící;
horko
, teplo skytající, wärmend, erwärmend, Wärme spen- dend. Moc slunka o-á. ...
28
4
Vzpála
Vzpála, y, f. = palčivé
horko
, die Hitze. Výb. I. 1089. 18., Alx. ...
29
9
Bukový
Bukový. B-vým kúria (topí; je tam
horko
). Mus. slov. III. 37. ...
30
6
Horečně
Horečně =
horko
; horce. Slov. H. pla- kala. Sl. ps. 339. ...
31
6
Hořko
Hořko, vz
Horko
(konec). — H., bitter. Mám h. v hubě. Us. Šd. ...
32
4
Taveniště
Taveniště, ě, f., die Schmelzhütte. Je tu jako v t-šti (=
horko
). U Rychn. Dhn. ...
33
7
Slíti
Slíti. — se. Je
horko
, jen se slívá. Us. — se kdy. Olovo na tři krále s. Us. Rgl. — se več. Slili se ...
34
8
Pyrogenní
Pyrogenní. P. vlastnosť (
horko
tvořící). Ott. XI. 573. a. ...
35
10
Žížmo
Žížmo, a, n. =
horko
vedro; dýchanec. Val. Čes. 1. XII 85. ...
36
10
Dvou
horko
vý. D
Dvou
horko
vý. D. násada ryb od 0 6 až 0, 8 kg. v rybníce. Čes. 1 XIV. 94. Sr.
Horko
. ...
37
6
2. Horky
2. Horky — těžko, bolno. Vz
Horko
(ko- nec i v dod.). ...
38
2
Netrpělivý
Netrpělivý, ungeduldig. V. Tys n.! Us. Někteří odkladu n-vi byli. Kom. Lab. 52. — N., nesnesitelný, unerträglich. ...
39
10
Strčiti co kam jak
Strčiti co kam jak. Strkati hlavy do- hromady jako ovce, když je jim
horko
. Us. — co komu. To mu hrdlo ...
40
4
Uvařený
Uvařený; -en, a, o, gekocht. U. kořalka. Na mor. Valaš. Brt. To je
horko
, sem už celý jako u-ný. Šd. ...
41
4
Vyzimiti se
Vyzimiti se, il, ení, vyzimovati se = vystydnouti, vymrznouti, auskühlen, aus- frieren. Je mu
horko
, ...
42
7
Ohníček
Ohníček. Nahoře o. a dole rybníček (říká se o okurkách, že milují
horko
a vláhu). U Hořic. Hk. — O. = ...
43
3
2. Spára
2. Spára, y, f., zpara =
horko
, vedro, parno, die Hitze, Schwüle. Vz letnú sparu. Výb. I. 1074. 29., ...
44
1
Horko
sť
Horko
sť, i, f.,
horko
, parnosť, palčivosť, horoucnosť, die Hitze, Gluth, Brunst. Ná- ramnou
horko
sť míti. ...
45
7
Prudký
Prudký. Mkl. Etym. 360., 362., List. fil. XIV. 184. P. = náhlý atd. P. vašeň Čch., vodička, Sš. P. 126., ...
46
6
Horúčosť
Horúčosť, i, f. =
horko
, parno, vedro, die Hitze. Slov. Ssk., Loos. Dým a plameň valil sa z Nich a sám ...
47
4
Vysušující
Vysušující, austrocknend. V. vítr, Us., léky (sušivé léky), exsiccantia, Nz. lk., látky (ku př. chlorid ...
48
2
Prohrnouti, prohrnovati
Prohrnouti, prohrnovati, durchschüren. — co: mouku, uhlí. Us. Prohrňáł si čelo (bylo mu
horko
). Mor. ...
49
10
Týden
Týden. Je-li v prvních týdnech (srpna)
horko
, zůstane zima dlouho bílá. Ott. Kal. 1904. Už má tisíc týždňov ...
50
7
1. Var
1. Var = vření. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. zaražený, Siedeverzug, opozdění varu. Hrm. 71., Šmr. 39. — ...
51
6
Jedva
Jedva, lit. advos. Mkl. aL. 7., 75., Etym. 102., 425. Že pro veliké
horko
omdlévají v lázni, že je j. ...
52
4
Vytárati
Vytárati = vyklevetiti, ausplauschen, aus- plaudern. Na Slov. Bern. — se, sich aus- plauschen; vydrápati ...
53
7
Vychovati koho jak
Vychovati koho jak: vojensky. J. Lpř. Ťažko,
horko
som ťa, synku, v-la. Orl. II. 311. — co. Co kdo vychová, ...
54
5
Žalostivě
Žalostivě = se žalostí, kläglich, traurig. Ž. křičeti, V., zvolati, Kom., s kým zachá- zeti. Ottersd. ...
55
2
Náramný
Náramný, o původu vz Mz. 70. — N., velmi veliký, übergross, ungeheuer, gewaltig, heftig. Ros., V. N. ...
56
1
Hrozně
Hrozně, hrůzu činíc, erschrecklich, ent- setzlich, schrecklich, schauderlich. Jg. H. se naň díval lev. ...
57
2
Parno
Parno, a, n.,
horko
sluneční, vedro, Sonnen- hitze, Schwüle, f. V. Psí hvězda vzbuzuje vedro (parno). ...
58
7
Požalovati si komu jak
Požalovati si komu jak. Nech sa tej mamičke
horko
p-jem. Sl. ps. 127. ...
59
6
Dodola
Dodola, y, f. Panuje-li v jihoslov. ze- mích
horko
, ovinují nahou dívku (dodolu) bylinami tak. že Holého ...
60
1
Dass, něm
Dass, něm. Národ lidský upadl od boží milosti tak velmi, jakž nelze bylo člověku spasenu býti. Pravím, ...
61
5
Za horka
Za horka. Vz
Horko
. ...
62
2
Pazderna
Pazderna, y, f., stavení, kde se umočený len n. konope suší a tře, das Brechhaus, die Flachsdarre, -kammer. ...
63
4
2. Vávra
2. Vávra, y, m. = Vavřinec. Pravýs Vá- vra = bloud n. hlupec. Mus. Chytá se ho v.; sedí mu na zádech ...
64
5
Zimničný, -ční
Zimničný, -ční = od zimnice, Fieber-, fieberhaft. Z. třesení, rozpálení, Kom., hor- kosť, Čern.,
horko
, ...
65
1
Dohřáti
Dohřáti, dohřeji, vz Hřáti. Dohřívati. D. = dokonce zhříti, vollends wärmen; warm machen; dojížděti koho, ...
66
2
Odfouknouti
Odfouknouti, knul a kl, ut, utí; odfuko- vati, odfoukati, odfoukávati, ab-, wegblasen, ab-, wegwehen. ...
67
8
Léto
Léto. Jaké 1., taká zima; bylo-li veliké
horko
, bude tuhá zima. Tomu je to jako roz- právka o lonském ...
68
10
Psí
Psí dni a žízeň veliká (bývá
horko
). Světz. 1895. 290. Co lidé si povídají, v tom bývá vždy mnoho psích ...
69
6
Horka
Horka, die Gebirglerin. Tč. — H., ves u Zbraslavic, u Olomouce. Ta polívka je z Horky (horká). U Olom. ...
70
2
Nakvašený
Nakvašený; nakvašen, a, o, eingesäuert. Chléb příliš n-ný. Us. — jak: z prudka, z horka n-ný. Us., Ros. ...
71
4
Vinař
Vinař, e, m. = vincour. V. Zlosť sedlákův, radosť v-ův (
horko
). Šp. Vz Nástroje (pro vinaře a zahradnické), ...
72
3
Rozraziti
Rozraziti, il, žen, ení; rozrážeti, el, en, ení; rozřazovati = na kusy rozbiti, von ein- ander-, zerschlagen, ...
73
3
Szořiti
Szořiti, il, en, ení = osvítiti, erleuchten. — co. St. skl. II. 79. — S. = ku zralosti přivésti, zur ...
74
4
Úpal
Úpal, u, m. = upálení, der Brand, die Verbrennung. Jdi na ú. pekelní, ins höllische Feuer. Plk. — Ú. ...
75
3
Rozsaditi
Rozsaditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; rozsázeti, el, en, ení; rozsazovati, rozsázívati, aus einander, ...
76
2
Pálčivý, palčivý
Pálčivý, palčivý = horký, pálící, hitzig, brennend. P. mráz, Dch.,
horko
, vedro, ne- štovice, Kom. J. ...
77
2
Přílišný
Přílišný, nemírný, übertrieben, überspannt, übermässig, unmässig, überschwänglich. V. P. skrbnosť, skoupost', ...
78
3
Střídati, třídati
Střídati, třídati, střídávati; stříditi, tří- diti, il, ěn, ění = střídou měniti, wechseln, abwechseln; ...
79
4
Vedro
Vedro, a, n. =
horko
, parno, die Hitze, Wärme, Brunst, Brennhitze, Schwüle, aestus. BO., ZN., V. Vedro ...
80
6
Horečka
Horečka = malá hora. Aj hora, hora, zelená hora, a z tej h-ky kdosi mě volá. Sš. P. 203. — H. = zimnice. ...
81
1
Letora
Letora, y, f., (temperament), druh hnutí mysli, zakládající se na jisté povaze tělesné. Vz S. N. L. lehkokrevná ...
82
2
Odhoditi
Odhoditi odhoď, -dě (íc), il, zen, zení; odhazovati — odvrci, wegwerfen, von sich werfen, wegschmeissen, ...
83
4
Vychladiti
Vychladiti, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vychlázeti, el, en, ení, vychladívati, vy- chlazovati = ...
84
5
Ztužiti
Ztužiti, ztuž, il, en, ení; ztužovati = tuhým učiniti, sesíliti, upevniti, ztvrditi, abhärten, fest ...
85
1
Letní
Letní, Sommer-, sommerhaft, sommerlich. Jg. L. šat, dům (letník), pták, síň, krajina, ležení, čas, práce, ...
86
1
Lkáti
Lkáti, lkám, lkal, ání; lknouti, ul, utí; lkávati. L. = lykati, polykati povětří, otví- rati ústa na ...
87
4
Vápenný
Vápenný, lépe než: vápený = vápno v sobě mající, Kalk-, kalkig. V. kamení, kámen (vz Bř. N. 133. ), Br., ...
88
4
Úkaz
Úkaz, u, ukázka (cf. Uchýlka), y, f. = ukázání, okázka, malá částka nějakého vět- šího celku, ze které ...
89
5
Žalostivý
Žalostivý; žalostiv, a, o = plný žalosti, smutný, traurig, klagend, mit Wehmuth erfüllt. Ž. děva, slunečko, ...
90
2
Pařiti
Pařiti, 3. os. pl. paří, pař, paře (íc), il, en, ení; pařívati = páliti jako horká voda, brennen, brühen ...
91
8
Jakub
Jakub. Odtud: Jakoubek, Jakubec, Jaku- bíček, Jakubička, Jakubka, Jakubše; Jakobina Jakeš, Jakš, Jakšík; ...
92
4
Vyžalovati
Vyžalovati = žalováním vymoci, si způ- sobiti, durchs Klagen erlangen, aus-, erkla- gen. — co. Hej lepšie ...
93
3
Salát, u, salátek
Salát, u, salátek, tku, saláteček, čku, m., v již. Čech. selát, Kts., na Slov. salátík, salátíček, čku, ...
94
1
Horký
Horký; horek, rka, rko; komp. horčejší, hořčí; adv. horce,
horko
; horčeji. — H. = palčivý, horoucí, vederní, ...
95
1
Horký
Horký, hořčejší n. hořčí; horek, řka, řko; adv. hořce, hořko, hořčeji. H. = horký, heiss, zastr. Jád. ...
96
1
Hrozný
Hrozný; hrozen, zna, zno; komp. hroz- nější; adv. hrozně, hrozněji. H. od hrůza; ne: hrůzný; ů se krátí ...
97
4
1. Var
1. Var, u, m. = vaření n. vření vody, piva, medu atd. V. = prudké přecházení ka- paliny ve tvar vzdušný ...
98
4
Trpný
Trpný = trpělivý, geduldig, ertragend. V. — na co: na zimu, na
horko
. Ros. — T. = kdo trpěti může, wer ...
99
7
Pára
Pára. Cf. Mkl. Etym. 231., Šfk. Poč. 38., Schd. I. 106., Rk Sl. Synonyma: dým, plyn. Vz Mus 1845. 538. ...
100
1 - 100
101 - 200
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011