Pára
Pára. Cf. Mkl. Etym. 231., Šfk. Poč. 38., Schd. I. 106., Rk Sl. Synonyma: dým, plyn. Vz Mus 1845. 538. Páry kapalněji, plyny ne. Cf. MS. 211. P. nasycená, gesättigt, pře- hřatá, überhitzt, vlhká, nass, Šmr., 5., 6., 17., mokrá, suchá, Hrm. 60., napnutá, gespannt, ammoniaková, ammoniakalisch, horká, přímá, prchající, vzcházející, ohřatá, zpáteční, Contre-, Šp, škrcená, Zpr. arch. IX. 12 ; hustota par, MS. 214., tlak, vy- vinování, uspoření, výrobce páry. Šp. P. rozpíná, se zhušťuje, kapalní. Šmr. 5., 6. Páru zavříti. Když slad z páry vyšel. KP. V. 274. Več-li se koli (tělo) obrátí, leč v prsť, leč v prach, leč v páru kakú. Št. Kn. š 28 Páry z lesů vystupující. Vz Stří- žaha. Je horko, až pára kosti láme (= je zima). U N. Bydž. Kšť. Duše jeho praco- vala ten večer parou (mocně). Šm. I. 41. To pokračuje parou (rychle). Ib. I. 53. Dostavil se jako po páře (rychle). Šml. Světská chvála — enem pára. Slez. Šd. Páry ty jsou tělo hřiešného. Hus II. 358 Tyto hony Byly parou proti tomu (= ničím). Rgl. — P. = síla. Vzali mu páru. Št. Kn. š. 126. Pokud p. stačila. Němc. — P. = kořalka. Pekelná p. Us. Napil se jen za dva (kr ) páry a už měl v makovici (v hlavě). Us. Vlk. Má páru v hlavě (o opilém). Us. Sn. — P. = pár. P. koní. U Star. Jičína. Vhl. Všecky panny jdu po parach, ta moje leži na marach. Sš. P 394. Šuhajko, boli by sme pára. Sl. ps. 112. Ta neměla páry (rovně) v stolici nitranskej. Slav. II. 5. 284