Úkaz
Úkaz, u, ukázka (cf. Uchýlka), y, f. = ukázání, okázka, malá částka nějakého vět- šího celku, ze které se má souditi na celek samý, das Zeigen, Sehenlassen, Vorzeigen. Vz Vzorek, S. N. Ženy chodí na odiv a na ú. všemu světu. Chč. 450. Přinesl xboží na ú. Us. — Ú. = znamení, das Zeichen, Symp- tom Anzeichen, Merkmal. To musí lékař z ú-zů rozeznati, Tab. lid. — Ú. knihy, rej- střík, oznamovatel, das Register, Verzeichniss. Bern. — Ú., pol. a rus. = rozkaz, der Be- fehl, das Gebot. —Ú. = zjevení, vidění, die Erscheinung. Ú. ve snách viděný, Ráj., v povětří, D., divný, V., neobyčejný ú. na obloze. Sych. Ú-zy přírodní: zima, horko, metelice, slota atd. Kom. Soudím tak dle rozličných ú-zů; ú-zy doby. Dch. Ú. kva- šení, die Gährungserscheinung. Šp. Ú. hni- loby. Šp. O neobyčejných ú-zech ve pově- trnosti. Pal. Dj. III. 3. 55. Proslovený, vy- jevený, ozřejmělý ú. vniterné veleby; Zvláštní to psychologický ú. při nenadálých událo- stech. Sš. I. 29., Sk. 145. (Hý. ) Ú-zy u Ří- manů, vz Vlák. 341., 342., 325., 326., 329., 330.