Vinař
Vinař, e, m. = vincour. V. Zlosť sedlákův, radosť v-ův (horko). Šp. Vz Nástroje (pro vinaře a zahradnické), Tk. II. 552. Zlé zle zatratí a vinici svú poručí jiným vinařóm (Mat. 21. 41. ). Hus II. 66. Je-li na sv. Ma- touše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň. Pran Tč. Když jest červen studený, krčí v. rameny. — V. = kdo víno prodává, der Weinhändler. — V. = pták, cvrčala, crh, turdus, minimus nostras, die Roth-, Weindrossel. Us. — V., os. jm. V. Frant., hudebník, nar. 1825.