Kráva
Kráva, y, f., (na Slov. a na Mor. krava, lit. karve. Gb. Hl. 125. ), kravice, e, kravka, kravička, y, f. Stran krácení á vz A (dlouhé) a Brána. Die Kuh. Kravám od rozličných jakostí jména se dávají: podpalka, zořena, svitana, sobona, patoša, kvetula, dobroňa, nižlena, pozora, chytrena, brnoša, sivaňa (na Slov. ), Jg., straka, mourka, plavka, ploska. Us. K. hubená n. chudá, jalová (jalovice), prvnička n. prvotelka, druhotelka; telná (stelná, březí), pometalka (která zmetala); která se pořád běhá: běhačka, haračka; trkavá, churavá (churavka), divoká (divočka), bílá (bělka, bělena, bělucha); s bílými místy na nohou: bosula; černá: černuše, černucha, černula, kavula; pruhovaná: šmuraňa, trýma, štrýma, štrýmatá k.; straka, stračena, stráče, pstrucha; červená, červině, červina, červinka; kropenatá, kropina, kropka; lysá, lysena; doma vychovaná, chovana; smolka; moratá, morka; plavka; ryzka; srnula, srnuše; černo- hnědá, sazava; moura, mourka, spálenka, mrazka; klikorohá; sivka, sivuně, sivula, si- vaňa, sivák; bezrohá; čipla, čiplá k., komlá, paličatá, bubolka. Šp. K. dojná; ještě nestelná: mladá kravice, jalovice; vytelená, která nemá už žádných telat. Kom. K. se honí, běhá, hárá, hraje, je březí, stelná; k. chodí s teletem, zme- tala; k. již odstavila, přisušila; krávy cho- vati (kravařiti); krávu dojiti. Kráva se otelila, zůstala telná (hat angesetzt), k. se odhonila, oběhla, odháněla, odehrála; po druhé: pod- bíhati se, pobíhati se. Šp. K. bučí, řve, řičí, bzíká [se zdviženým ocasem před ovady (mouchami) rychle utíká. Jhl]. K. zežabila (dostala do huby žáby, housenky, pajed, pry- skýře). Šp. Coť k. muškátovému květu rozumí ? Ros., Č. Na jalové krávě by tele vymluvil (vymámil). Jg. Aj od jalovej kravy tela ukradne; Skôr od jalovej kravy tela vypytáš, dostaneš. Mt. S. I jalové krávě by tele pod- strčil. Jg. Prodavači je každá k. telná, když takovou míti chceme. Jg. Co platno chléva zavírati, když jiní krávy pokradli. V. Pozdě chlév zavírati, když k. již do háje zaběhla. Reš. Černá k. vstoupila mu na nohu (z ne- opatrnosti v neštěstí uběhl). Vz Neštěstí. Č. Na všecko ústa otvírá jako k. na nová vrata. Jg. Hledí jako k. (tele) na nová vrata. Č. Neví, proč k. chodí před pastuchou. (Hloupý). Tkad., Č. Také černá k. bílé mléko dává. Jg. Od každé krávy černé mléko bílé. Lb. Vz Zevnějšek. Potmě (v noci) každá k. černá (= v noci jsou všecky ženské hezké). Lb. Kravou zajíce neohoníš. Lb. Napila se naše k. z vaší louže, jsme přátelé (daleké příbu- zenství. Vz Matka, Příbuzný, Přítel, Strýc, Pes). Č., Lb. Chodí za ním jako tele za kravou. Us. Žádná kráva není, by telátkem nebývala. Mus., Č., Lb. Vz Šetrnosť. K., která nejvíce řičí, nejméně mléka dává. Č., Pk. K., ktorá mnoho ručí, najmenej mlieka dává. Mt. S. Vz Pýcha. Která k. mnoho řve, málo mléka dává. Č., Lb. Krmná k. špatně dojí. Sych. Kráva své tele líže (matka miluje své dítě). Bern. Čerstev jsi jako kráva na ledě. Č. Mezi kravami vůl rychtář. Bern. Což jsme spolu krávy pásli (jsme si rovni)? Až se k. ohřebí! Vz Nikdy, Spíše. Č. Dávej kravám do drštky, dají tobě do dížky. Č., Lb. Vz Hospodářský. Přidej k-vě do džbeříka, ona tobě do hrotíka. Sk. Sousedova k. více mléka dává. Vz Dvůr, Obilí. Č., Lb. Darované krávě na rohy nehleď. Vz Kůň. Č. Tak plácá, jako když kráva sere. Us. K-y umirňují (méně dojí), nosy přidávají (počíná hodně mrznouti). Hrš. Škaredý býk má větší vážnosť u krav nežli krásný vůl. K-a také myslí, že rozumí hudbě, když má na krku zvonek. Hnš. Která k. za své vzala, v dvojnásob mléko dávala. Šp. Dal pán Bůh kravičku, dá také travičku; Kdo má jakou stajičku, ať hledá i kravičku. Lb. Jen když Bůh zachová krávu, najdeme pro ni trávu. Pk. Čí k., drž ji rohů i ocasu. Vz Stav. Lb. Zle, k. nedojí. Vz Nešťastný. Lb. K. mysliv- cova bezzubá Šp. K. nedojí při pluhu, ale při jeteli. Lb., Šp. Kdo za kravou stojí, snadno dojí. Lb., Šp. Vz Rb. str. 267. — K. Železná k. na domě, věčné břímě, závazek. Us. — K., Schild, jest štít, na kterém je kráva na- malována, kterým se koroptve do rukávníků natlačují. Šp.