2. Kot
2. Kot, u, m. = mor. tanec. Sš. P. 602., Brt. P. 124. K. = tanec proplítaný, probí- havý neb prolézaný, při němž pod šátkem vyzdviženým celá řada tanečníků za ruce se držících probíhá. Tanec ten na Hané u Kroměříže od ženáčů na svatbách, jindy od mladé chasy, u Konice obzvl. na ostatky tancuje se. Sš. P. 618. U Uher. Brodu družba na svadbách zavodí kota ovázán jsa obří- slem. jímž při vodění kota bije zpívaje. Sš. P. 618. — K. V tomto odstavci vynech slova: ,Dáti se v koty — spěch. Č.' a po- lož je do 18. ř. téhož článku za: ,Domluva.' — K. = noha, hl. zvířecí, hovězí, telecí, prasecí, původně snad píšťala nohy, neboť se říká: tvrdý, zmrzlý jako k. Mor. Mtc. 1878. 35. Koupila jsem telecí koty a upekla jsem s nimi drštičku. Knrz. Kocúr skočil na koty a přeskočil tři ploty. Sš. P. 711. Natáhl koty, odstrčil koty (umřel). Brt., Vck., Tč. — K. = sladké jablko. Mor, Brt. — K. = nepálená cihla, vepřovice. Zlínsky. Brt. v Mtc. 1878. 35. Staví dům z kotů. Těmto cihlám říkají také kotovice, u Fryšt., Džl., na Slov. kotvice. Tvrdý jako kot. Brt. — K. = budka, chalupa. Od toho kotec. Cf. Mkl. Etym. 135. — K, z fr. la cote = měrné číslo, označení rozměru. Koty = sku- tečným měřením nabytá čísla měr. Koty se do nástinů vpisuji; V píšou se do všech rysů patřičné koty; V technických rysech zapisuji se vůbec všechny koty. Šand. Náv. k rýs. přel. 9., 10. Vz Kota.