Pečeně
Pečeně. Mkl. Etym. 234. P. bedrová, NA. IV. 102., anglická, ze zadní čtvrti, hovězí, jasná, křehká, měkká, nadívaná, přesolená, na rožni, svinutá, po uhersku, vláknatá, Šp., hrdelní (pruhy zvěřiny vedlé jícnu a průdušnice, der Halsbraten), svíč- kova(masitý pruh vnitř u hřbetnice). Škd. Odpadek p-né, -abgang, nákyp z pečené, -auflauf, mísa na pečené, špikovač pečené, -spicker. Šp. Spálil u něho pečeni (stal se nemilým). Petr Vok 204. Dobrá pečenka ďaleko vonia a zlá ešte ďalej smrdí (o po- věsti). Slov. Zátur. Buď opatrna já čiji v troubě nekalou pečínku (z toho nebude nic dobrého). Šml. Lepší kousek chleba v svobodě, než pečeněve službě. Němc. To je ňáká p. (výborná)! Kapitalbraten. Dch. Kdo p-ni peče, slušno, by jí okusil. Bž. exc. — P., ě,m., os. jm. — P. Jan. Arch. VII. 649.