Zaštěpiti
Zaštěpiti, zaštěpovati, zaštípiti, il, en, ení = vpustiti, vkořeniti, einimpfen, ein- pfropfen, einpflanzen. — co: broskev. Tabl. poes. — co komu: neštovice. Koll. Chcela svojmu pacholiatku od lékara drobnice dať zaštepiť. Lipa I. 375. — co kam. Hodlaje nebe na zem zaštěpiti. Sš. J. 48. Z-pí sem jazyk způsob jiný. Čch. L. k. 23. Aby byl (milenec) do mého srdca zaščípen. Mor. Brt. Révek hruškový do jeřabiny z. Tč. — kde. Aby tím snáze napomínka jeho se v nich zaštěpila. Sš. II. 48. Uhlíř vyhlobil z kláta klín a medvědovy dlapy v buku zaštípil. Kld. II. 57. Výrok v hrudi a mysli z. Sš. II. 69. — kdy. Nová úmluva na seslání ducha sv. zaštěpena byla. Sš. II. 24. — se. Když se neštovice zaštěpují. Us. Tč.