Housti
Housti, hudu, huď, houdl (zastar. hudl), přechod. min. času: houd, ši; huden, hudení. Housti m. houdti, d se rozlišilo v s. H. = hráti na hudebním nástroji, musiciren, geigen, fiedeln. Jg. Učiti housti. D. Mistr nouze na- učil Dalibora housti. Jg. — co. Počal housti jinou (vida, že o krk běží. Vz Úmysl). Ć. Každý svou píseň hude (o nesvorných). Jg. Kdo nevděčnou pánům pravdu hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. — komu. Hluchému snadno housti. Jg. Sám sobě hude, sám vesel bude. Mus. Kdo sobě hudeš, sám vesel budeš. Vz Vina. Hvězdy jinak, než jim houdli, tancovaly. Kom. — na co. Umí to, jako pes na loutnu housti. Krab. H. na varhany, Štelc, na loutnu, V., Jel., na harfu. Reš. Teď na psotu jako na varhany hudu. St. skl. — (komu) kde. Darmo ve mlýně housti. Jg. H. ve mlýně. Alx. V hospodě h. Us. Ve mlýně nehuď a ožralce, když spí, nebuď, neb ve mlýně nebude hudba zníti a ožraly dokud spí, dotud budeš pokoj míti. Rým. Hudci mu v hrdle hudou (má chropot). Jg. Když ne- mocnému hudci v hrdle hudou (když chroptí). Lk. — komu kam. Hudci mu v hrdlo hudou. Vz Hudec Č. — kde, před kým. David hude před ním. V. — na čem. H. na rozličných hudbách a strunách. Aesop. — komu za co: za peníze. — jak dlouho: od rána do noci h. — kdy: o posvícení, o svatbě, po službách božích atd. — aby. Hude, aby se obveselil. — adv. Huďte dobře a zvučné. Br. Nedobře hudeš (netrefuje se řeč). Jel.