Hráti
Hráti, hraji n. hrám, áš atd.; hrál a hral v již. Čech. jen: hral, hrali. Kts. Ve vých. Čech. jen: hrám, nikdy: hraji; imperat. hraj n. hrej (v již. a východ. Čech. jen: hrej), vz A v E; přechod, hraje; hrán, hrání; hrávati. Vz Bíti. H. = nějakou hru hrátibuď o peníze n. darmo, spielen; baviti se,žertovati, tändeln, schäkern, spielen; h. nahudební nástroje, na divadle, spielen; obí-hati, im Umlaufe sein; tancovati, tanzen (naSlov. ). Vz Hráti se. — abs. Kdo nehrá,neprohrá. Č. Nehraj, neprohraješ. Jg., Jd.Jest čas hráti (hráni, k hrání). Ros. Všeckazvěř polní hrá tam (baví se, žertuje). Br.Děti hrají. Jak by hrál (snadno). Jg. Tetřevihráli. L. Nápoj hrá (působí). L. Děla hrají(střílejí z nich). L. Ty zvony pěkně hrají.Jg. Kameny až milo hrají (barvy mění).Hrám = tancuji. Na Slov. — co. Karty (Jir.dh. ), kostky, šachy, míč (šp. m.: v karty,v kostky, v šachy, v míč hráti. Brt. ), housle(šp. m. na housle, na houslích, Ht. Brus 277. ).smutnohru h., Jg., hru, divadlo. Rk. To budeh. všech pět kousků (to bude povedené, doko-nalé); Ať to hraje všech 5 kousků! Us. Úlohusvou dobře h. Us. koho. — Nějakou osobu h.Us. On chtěl jistého hráti. V. Hraje jistého,nejde s kožichem do vody. Jg. — v co.V šachy, v kuželky, v strašáka, ve vrhcáby,v pikety, v lurč, v míč, v kostky, v karty,Ros., Jg., ve hru. Jel. Hraje (páv) v kartys holubem. Er. P. 29. — na co, na koho.Na míč, V., Jel., na slepou bábu, na pána,Jg., na hudební nástroj, na housle, na harfu,V., na varhany (Er. P. 5. ). Us. Hráli naloutny a na harfy. Br. H. na lich sudu. Reš.Dobrá věc nehráti na mstěnou. Jg. Na, podejdál' hráti = odkládati. V. Hlad naučil osla(medvěda) na housle hráti. Prov., Jg. H. sina nemocného, na přísného, na učence. Nt.— čím. Míčem, V., šípem, Ros., zdravím.L. Dítě ručkami hrající. Er. Nehraj kočkouhlem, tlapku si spálíš. Č. Tím lidé nehrají,od čeho umírají. Č. Tato ruda hraje bar-vami. Am. — jak. H. hned s listu, s místa(vom Blatte weg spielen, prima vista). Šm. Bez peněz h., dle pravidel, z partesů. — s čím, s kým. Já s ním jen tak hrál (žer- toval). Ros. Dal bzdu vejce, on neumí s ním hráti. Prov., Jg. Hraje si s věnečkem. Er. P. 144. H. s dítětem, se psem. Ros. Sytá svině s věchtem hrá Har. II. 241. — (s kým) oč. Hraje se tu o tvou hlavu (běží o ni). Ros. Hráli tam o věnec. Er. P. 177. A šak ty o to, srdenko moje, dávno hráš. Mor. Pís. H. o hrdlo (v nebezpečenství života se vy- dati). V. Že by mu o jeho život hralo (šlo). V. O peníze h. V. S někým o rovnou. Scip. Mládenci o vínek s dcerou budou hráti. Lom. H. o sukni (o poslední). D. — kde, v čem (oč): v lázních o veliké peníze h. Ml. H. v slovích (Wortspiel). Er. Když počnou v hrdle hudci hráti, smrť stojí v hlavách (postele). Č. V prsech, v hrdle hrá (chraplavě se ozývá). L. Hrá mu v prsech (smrtelný). L. Ve vě- cech vážných nehráti (nežertovati). Jg. Dnes jsme za teplého večera hráli v zahradě. Nyní hraje 100 milionů peněz mezi lidem (obíhá, jest v běhu). Jg. U soudu o něco h. (roz- por vésti). L. Pes hraje (štěká, liegt vor), v doupěti, v brlohu (když jamník v brlohu na jezevce neb lišku štěká). Šp. — (co) komu: horu. Vz Hora. Snadno tomu hráti, kdo rád skáče. Pk. Již mu hrany hrají (zvoní). Us. Hrajte mi přes pole (marš). Jg. — komu k čemu. Hrajte mi k doušku. Us. — kde (komu). H. ňa divadle, na burse. Us. Vše na něm hraje. D. H. někomu na hubě, na nose. Vz Posměch. Č. —. Ten se vypíná a za ňadry mu vši na vardu hrají. Jg. Na ze- leném doubku dva holoubky hrají. Er. P. 165. — na čem (při čem). Hráli na har- fách při zpěvu nízkém. Br. H. na, hudebním nástroji; píseň na klavíru. Jg. H. na cim- bálích. Br. H. na houslích. Mkl. S. 667. — kdy. Psi hrají na honbě (vydávají, štěkají). L. Hráli o posvícení, v noci. — co jak dlouho: karty do noci. — v co, proč. V karty pro zisk, ze ziskuchtivosti. — adv. Zvony pěkně hrají. Šm. Kdo zle hrá, zisku ne- pozná. Vz Hra. Lb., Jg. Komedianti dobře hrají. Har. — se. Na Slov. = hráti. Král Kazimír hrál se ( = hrál) jednoho dne s jedním ze svých šlechticův. Koll. — 2. = Pojímati se, běhati se (o skotu). Kráva se hraje, kráva se odehrála. Us. D.