ProsvítitiProsvítiti (zastr. prosvětiti), il, cen, ení; prosvítati, prosvítávati, prosvěcovati = na- skrze svítiti, erleuchten; vidomé učiniti, se- hend machen; oslaviti, feiern; svetlo uká- zati, durchleuchten; p. se, osvícenu býti, erleuchtet werden, durchleuchten. Jg. — abs. Prosvítá vlídná povaha víry Páně. Sš. J. 38. — co, koho. Duch sv. výroky jejich (apo-štolů) prosvěcoval. Sš. J. 249.P. (illuminare)všecky. ZN. P. rozum něčí, Št., něčí srdce.BO. Ani hvězdný jasný plamen nemohl p.tu noc hroznú. BO. A mnoho slepých pro-svietila (zrak jim dala). Dal. 145.— (co)v čem. Aby se jeho jmene svatosť prosvě-tila v našich zemných bydlištích. Št. — čím.St. skl. Okolek zemský jasným světlem seprosvěcováše. BO. Nebť věrnosť soudce předobličejem knížete i všeho lidu paprsky seprosvítí. CJB. 287. — se. Den se již pro-svítil. Troj., BO. — se kde komu. St. skl. U vodách prosvicije se tvář těch, ktož u vodu patřie. BO. — co k čemu. Aby ráčil břeh k přistání bezpečnému prosvietiti. Boč. exc. — odkud. Z jeho jednání prosvítá závisť. Šm.
