Krčmárčina
Krčmárčina, y, f. = krčmářská řeč, die Wirthshaussprache. Phld. I. 1. 6. Krčniářečka, y, f., zdrobn. krčmárka. Sl ps. 380. Krčmáročka, y, f. = krčmářečka. Slov. Sokl. 1. 235. Krčmice, vz Krčma. Krčmička, y, f. = malá krčma. Us. Krčrnisko, a, n., eine elende Schenke. Šm. Krčmový, Wirthshaus-. K. společnosť, Zátur. Nápr. 26, pRávo. N. Hlsk. III. 141. Krčňák, a, m. = krchňák. U Žamb. Dbv. Krčnatý = krčitý. Slov. Bern. Krční šátek, Schz., důlek, obinadlo, -binde, boubel, -cyste. Nz. lk. K. sval kosý. mu- sculus obliquus colli, Halsmuskel. K. ob- kladek, hubka, štětec. Wld. Krčnice, e, f., das Krampffieber. Slov. Bern. Krčovatěti, krampfig werden. Slov. Bern. Krčoví, n., die Strunke. Šm. Krčovice, e, f. = kučovnice, motyka, kterou krče, kriaky vykopávají. Gemer. Rr. Sb. Krčovisko, klčovisko, a, krčoviště, ě, u., der Rodeplatz. Šm. Krčovy, dle Dolany, ves u Hodkovic. Křdel, grex. Šf. III. 555, Němc. VII. 139, III. 11., Brt. K. z rumun. Mkl. K. žen (hromada, kupa). Na jihových. Mor. Brt. V klu paść; kŕdel borů vyschlo. Brt. D. 224. Máme k. šíti. U Vsetína. Vck. Štyri kozy a k tomu piata ovca. to je k. mojho otca. Sl. sp 162. Pasol sa k. bielych husič- jek, varovalo jich par černych očiek. Sl. p. 331. Do vlasů k. stužek vzala. Hdk. Kŕdelča, ata, n. = kŕdel Brt. D. Křdelec, kŕdělec, Ice, m. = stádo, hro- mada, kupa. Vz Kŕdel. Němc. VII. 127., Hdk. C. 379. Okolo svých krdělců prohá- něli se mali honělníci. Pokr. Pot. II. 66. Kŕdelní, Haufen-. Kŕdlík, u, m. = kŕdel. Slov. N. Hlsk. I. 124. Kreas, u, m. = lněná látka hedvábí po- dobná. Dědeček. Kreatin Cf. Schd. II. 394., Šfk. Poč. 525, Slov. zdrav, S. N. Kreatinin, u, m., v lučbě. Vz Slov. zdrav. Křeba, y, f., pole u Tršic. Pk. Krebřany, dle Dolany, Krebeřau, ves u Hostouně v Plzeň. Blk. Kfsk. 331. Křeby, dle Dolany, sam. u Morkovic. Krec, e, m., das Gekrätz in der Metall- urgie. Šm. Kŕ?ca = kšička (vlasy). Hanácky. Brt. Kreći (kretí) = krtičí. K. dźura. Laš. Brt, D. 224. Křeč. Schd. II. 431., Slov. zdrav., Mkl. Etym. 156., 427. K. požeráku, der Schling- krampf, Nz. lk., plačtivá, der Weinkrampf, Sl. les., v úžině (isthmus), mateřská, ženská (hysteria). Křk. For. 279., 117. K. svalů při mluvení, aphthongia, tepenní, der Arterien- krampf, žaludku, anaspasis. K. škubavé, trhavé, klonische K., k. kývače, spasmus nutans; k. spínavé, tonische K.; syčivé křeče hltanu, laryngisrnus stridulus. Exc. Cf. Kram. Slov. K. hlasivky, krejčích a obuv- níků, lýtka, mimická, místní, pianistů, písař- 413* ská, povšechná, smavá, svěračů, telegrafistů, žaludeční. Cf. Slov. zdrav. Spinavé křeče spojené se skrčelostí končetin, arthrogry- posis. K. víček, blepharospasmum. K. bož- cové, eklamptische K., hysterických, hyste- risch, měchýřové, cystospasmus, mrtvicová, convulsio apoplectiformis, padoucničí, epi- leptisch, c. epileptiformis, rodiček, K. der Gebärenden, souřadné, coordinirt, ze za- městnání, Beschäftigungskrampf. Ktt. Dítě křičí do křečí, bis es Fraisen kriegt. Dch. -- K., Křetsch, ves u Tábora. Tk. IV. 691.