BlahoBlaho. — Ad 2. B. = souhrn všeho toho, co nejvýš libé a lahodné, příjemné a roz- košné jest. Vz S. N. B. obecné čí veřejné, tělesné, duševní, národní, Us., praktické, idealní. Šml. I. 45. Ve blahu tonouti. Dch. Pokroč z věže ven vz rané blaho tamo na skálu (= na blahé ráno). Rkk. 19.