RtuťRtuť. V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf. Šfk. Poč. 287., Rm. I. 192., Schd. I. 354., 388, Slov. zdrav. 333., Rk. Sl. Nevzniklo přesmyknutím hlásek z truť. List. f
il. 1890. 180. (Mz.). Léčení rtutí, Quecks
ilbercur, f. Výška rtuti. Šp. Má v sobě r. (jest živý, pohyblivý); Vytratiti se jako r. (tajně zmi- zeti). Us. Tkč. Byl, jakoby do něho rtuti nab
il (pohyblivý). Wtr. exc. Dch. Č
ilý jako r. Us. Fč. Nevrť sebou pořád jako r. Rais. Děti nikde dlouho nevydrží, nébrž se jako r. mektají semo tamo. Sš. II. 117.